Opium (1977) (Eau de Toilette) Yves Saint Laurent

Orientální klasika - a taky samostatná parfémová kategorie. Zpočátku něco málo mýdla, ale pak už jen kombinace koření (hřebíček, skořice), kytek (karafiát) a dřeva (santal). Po cca 3 hodinách ale vylézá cosi divného - skořice s hřebíčkem řízlé rybinou. Zatím jediné nositelné Opium má pro mě podobu Opium Eau d'Été nebo Opium Fleur de Shanghai.

Cítit radost ...
Citrusověji laděná než koncentrace EdP, celkově lehčí a uvolněnější. Chybí zde akcent živočišnosti. A mně se i více líbí.

Vintage verze z 90. let. Krásná oblá pryskyřičná vůně. Cítím nasládlé jasmínové květy zavinuté v sametové kůži, sladký opiový kouř, hořkou zakouřenou pryskyřici, mýdlo, zemité kadidlo a živočišně hřejivé kastoreum. Výdrž je mnohahodinová.

Potemnělá ulice. Žena v dlouhém zimním plášti. Na chvíli se schovala do vchodu jednoho z okolních domů, aby se ukryla před prvotní citrusově aldehydovou přeháňkou smíšenou s kořením (hřebíček se špetkou pepře). V kapse pláště ukrývá pytlík s kandovaným ovocem. Déšť rychle ustal, přesto je ve vzduchu stále cítit vlahá nahořklá zeleň a deštěm nasáklá zemina. Žena se vydává dál. Po chvilce jí přichází v ústrety muž a podává jí santalovou skříňku, která ukrývá karafiát, růži a kvítek lehce živočišného jasmínu, posypané téměř nesladkým skořicovým prachem a nakonec ji halí do hřejivého pryskyřičnatého šálu s ozdobnou tenounkou, téměř neznatelnou vanilkovou nitkou a příjemně drhnoucími vetiverovými třásněmi.