Paradoxe Intense Prada

Zjevně pokus o reparát hodně nepovedené a generické původní Paradox. Sladká cukrová vata na plechu, neidentifikovatelné ovocné a květinové závany a pak už jen cukrové krystalky se spoustou syntetiky. Ale ve finále se to všechno tak nějak rozplizlo do neurčita. Takže když reparát, tak sázka na jistotu - a (nepříliš zdařilý) pokus o variaci na BR540 tou jistotou asi měl být. Nevyšel.

Některé otázky už si prostě nekladu, takové ty typické allenovské - co to tam venku je, proč to sakra dělá takovej hluk, to je jeden druh otázek, pak taky proč se některý věci dějou, velký i malý, závažný i banální, ptávala jsem se, i když jsem odpovědi často znala, teď už se tedy neptám, neptám se ani, proč byla na svět vržena Paradoxe Intense, odpověď je nabíledni, ale je to zas tak marný a zbytečný, třpytkovitá sladkost sypající se z pukajícího cukrovatově mohérového srdce, makromikrogramy ambrofixu, moxalone a serenolidu, xylitolové hrušky a polykarbonátový jasmín hynoucí v záplavě polaroidově medového ambroxanu. Vanitas vanitatum et omnia vanitas...