Poets of Berlin Vilhelm Parfumerie

"Jakou máte točenou zmrzlinu?"
"Borůvka a citron."
"Tak velkou míchanou prosím."
- takhle začínají berlínští básníci své posezení u malého rozviklaného stolku na zahrádce zapadlé kavárničky v parku, jejíž plot je obrostlý břečťanem. Zmrzlinu jim přinesli zalitou krémovou vanilkou, od které si nechali ještě dvakrát přidat. K tomu borůvkovou limonádu - no proč si ji taky nezkusit osladit tou vanilkou?! - s eko bambusovým brčkem. Vanilkové borůvky s ledem se ve vůni drží hodně dlouho, dokud je z části nenahradí sladký kosatcový pudr a mléčný santal, téměř neznatelně zakouřený vetiverem.
Poznámka pod čarou: dodatečně si čtu wendulčinu recenzi a koukám, že se s tím marketingem celkem trefili.

Je údajně inspirovaná 70. léty 20. století a roky, které v Berlíně strávil David Bowie, během nichž vznikla hned tři jeho alba. Již tehdy Berlín ovlivňoval budoucnost hudební a umělecké scény novými kreativními koncepty. Umělci jako Bowie prý trávili dny v tichých, břečťanem obehnaných kavárnách a noci v zakouřených nočních barech.

Poets of Berlin nás přivádí spíše do té kavárny s dřevěnými stolky na borůvkový muffin s čokoládovou polevou, zlehka postrouhaný citronovou kůrou, vyzdobené zemitým kosatcem s fialkovým nektarem z Orris & Sandalwood (Jo Malone) a 1996 (Byredo). A díky vetiveru v základu v ní nechybí ani lehký kouřový opar.