Poison Girl (Eau de Parfum) Dior

Sirupovitá růže zakápnutá pomerančovou šťávou, ovoněná vanilkou a lehce přibarvená santalovým dřevem. Na můj vkus dost sladká a jaksi "ulepená". Lehce zapomenutelná úlitba modernímu trhu nutící mě k povzdechu.

Když pominu - dle mého - nevhodný název k obsahu, tak to není úplně špatná vůně. Testovala jsem opakovaně a poctivě. První zkouška na ruku se mi obtiskla na kabát a ten rukáv pak vytrvale voněl několik dní, takže pochvala je za poctivost. Výdrž na oblečení je excelentní! Co se mi ovšem moc nelíbí, je "plochost", jako by se všechen vývoj odbyl v prvních pěti minutách. Protože za pět minut je po pomerančích i po růžích a hned se to uvelebí v tonkovo-vanilkovém "jedlém" základu napořád. Při dnešní veliké oblibě sladce vanilkových vůní si najde Poison Girl určitě hodně příznivkyň i mezi těmi, co dávno "Girl" nejsou, ale mě by z ní třetí den v kuse rozbolel zub ;-) a už bych se k ní asi nevrátila.

...hořký, přesto ihned lahodný, pomeranč,
ve chvilce se k tomu přidá hedvábný sirup svařený na nit ze sytě kvetoucích růží a
opět za moment přibude ještě i tonka...
...tonka hustá a nadýchaná, s podtóny kakaa a blíže neurčitelnou gurmánštinou.
Mezi tím vším se vznáší delikátní a nepolapitelné tóny ovoce s vanilkou.
No, není to signifikantní vůně,
že by se řeklo typické jako Poison, Addict či J´Adore...
...ale je to příjemné, líbivé, vonící luxusem,
lehoulince rebelsky holčičí,
a přesto nositelné i pro ženy duchem již dospělé...
Jo, a než jsem dopsala další postřehy, tak se Poison Girl usadila do polohy barev, přesně těch, co jsou na následujících obrázcích,
prostě ztmavla svojí podstatou.
Je to zkrátka úlisnice...
K té vší eventuální holčičí rozjásanosti přibylo trochu dirty zážitků, trochu kůže mikroskopichých stop kávy a více prachovosti.

No, mne to nedalo a tiež som bola skúsiť Poison Girl v tušení najhoršieho - a ono sa najhoršie nekonalo. Ruže sú tam negýčové, aj keď skôr smerom k páčivosti, áno, ovocie tam je pre girls dostatočne jednoznačné, ale zapracované pekne a čo je veľmi zvláštne, tak napriek úplne iným zložkám v drydowne naozaj cítim niečo ako Poison, síce nie úplne ten pôvodný, ale menej rozbitý, ako ten súčasný.

Ovocná šťáva s dominantním třešní a několika lístky pačuli, s mléčnými karamelkami a trochou dřeva. Nasládlá, univerzální, neobtěžující...neurazí-nenadchne. Není špatná - je to taková mladší sestřička Manifesta a Candy. Pryč je ale doba, kdy Poison byl synonymem kvality a nezaměnitelnosti. A možná stačilo málo - dát vůni "samostatný" název i flakón (a nespojovat ji tak s Poisonem) a byl by to Dior pro teenagerky, příp. milovnice sladkých vůní. Quo vadis, Diore?