Poudrextase Marlou

... tělový pudr sestávající z na prach rozdrceného rýžového papíru a usušených okvětních plátků čajových růží... ...ten papír kdysi býval popsán duběnkovým inkoustem, jenž měl sladkou, ovocně cibetkovou vůni... ...když tento pudr měkkou, nadýchanou labutěnkou naneseš na pleť, objeví se na ní již neexistující slova v podobě blednoucí zlatorůžové kurzívy...

... vůně pro princeznu Čau, křehkou jako lomikámen v dešti a moudřejší než mladší bratr s první vráskou na čele, pro tu, jejíž jméno dodnes připomíná italský film a sbohem na ulici, když auta rozžíhají světla a na nebi je čistě zametené místo pro druhou hvězdu...

...jo, sladký rýžový pudr.
...jo, animální tóny. Ale jako fakt živočišný. Tělesný a chlípný(až se stydím, co vlastně cítím...).
A v tom máčený sušený růže.
Nástup je opravdu velkolepý co se týče podstaty.
Posléze se vůně usadí v hutnou pudrovku, ale takovou vláčnou, měkkou, vzdušnou, tiše jemně sladkou.
...a z kůže si ten hedvábně mohérový pudýrek podprahově horce sálá.
Živočišnost je pryč.
Už je to "jen" velmi příjemná, ovšem taky velmi delikátní měkká nasládlá vláčná pudrová tělovka.
Tak do pyžamka.
Chjo.
Proč to nemá větší grády a ten živočišnej rajc ze začátku...