Privé Bleu Lazuli Giorgio Armani

...ano, co píší, tam přesně je -
čaj maté a jeho jasně zelené drhnutí,
jasmín a jeho typická vůně,
vonokvětka se svojí sametovou meruňkou, jež po chvilince ještě více zesládne, aby se nenápadně a vcelku rychle přeměnila v
chutnou švestku.
Pěkná, poměrně sladká, naovocněle čajovo tabáková vůně.
Ale tabák ve formě nadýchaného prachového peří.
Úvod byl slibný, no, nejspíš tím rychlým vývojem vůně vzala za své - usadila se v takové všeobecné, příjemné, sladké, postupně se jaksi rozpadnuvší.
...jak to jen říci.?.
No, cena za vůni je nepřiměřená, téměř nepatřičná...
(asi nejsem vhodná nositelka)
((nechápu modrou barvu, resp. název Lazuli.? Vůni vidím spíše v tónech svinutých čajových lístků či tabáku a tmavě fialově švestkové a vše odspodu nenápadně prozářené zlatem))

Tu by ma zaujímalo, že či to spôsobila moja podvedomá predstava, že niečo v modrom flakóne od Armani Privé nemôže byť bez maslového kosatca, alebo tam ten osatec predsa len aspoň v malom množstve je. No ja ho proste cítim. Ale okrem toho cítim hlavne korenistý čaj, a krásny nesladký mliečno-santalovo-vanilkový základ.

Čekala jsem něco sytějšího a on zatím lehký sladký růžový pepř a dřevo s vanilkovým nádechem. Celé takové nanicovaté a vůbec do řady Armani Privé nepatřící. Jenže po téměř dvou hodinách se najednou z řídké "popelky" stala sytá "krasavice" - sušené švestky s kardamomem místo pecky, nektarově sladké dřevo, nepříliš sladký suchý vanilkový tabák. A přitom vlastně vůbec není sladká - je taková "vzdušná", rozevlátá, jako by byla ovívaná suchou travinou ve větru.

Zcela souhlasím s blackviolet, s Bleu Lazuli strávíte večer na pláži u Indického oceánu. Naslouchajíc šumění vln, nastáváte slaný mořský vzduch, popíjíte jasmínový čaj s kardamomem, osvěžený citrusovou šťávou. K němu se podávají kandované meruňky a švestky a vanilkové soufflé, zlehka polité medem.

Jejich sladká vůně se přitom misí s aroma sušeného tabáku a santalové vonné tyčinky, linoucího se z vaší kapsy, které jste dnes koupili od jednoho z místních prodejců. Způsobem zpracování by podle mě mohla oslovit hlavně příznivce Tobacco Vanille nebo Ambre Eccentrico, s nimiž má srovnatelnou intenzitu i výdrž.

Modrá je dobrá. Krásná barva lapis lazuli (lazuritu) flakonu a vůně oscilující mezi azurovou oblohou a temně modrým oceánem. Bylinkový čaj s bergamotem a sladkým kardamomem mísící se se vzduchem od moře. Květiny, meruňky a švestky v měkkém světle odpoledního slunce a zvuk tříštících se vln na pobřeží. A nakonec medově vanilkový krém ozdobený suchými tabákovými listy. Dolce far niente.