Privé Bois d'Encens Giorgio Armani

Nejkrásnější myrhová vůně, jakou jsem zatím potkal. Čerstvě nadrcený větrový hřebíček během chvíle zkrotne na staré suché dřevo nasáklé kadidlovým kouřem, které vnímám jako nádhernou nesladkou kořeněnou myrhu s jemným zemitým podtónem, vonící podobně jako myrhový střed Colonia Mirra (Acqua di Parma). Směrem k závěru tuto myrhu zlehka prohřívá kadidlo. Výdrž přesahuje 6 hodin.

Že prý kostel....osobně mi připomíná spíš rozvaliny čerstvě vyhořelého kostela - štiplavý pach spáleniště, ve kterém se míchají zbytky doutnajícího kadidla, shořelých kostelních lavic, vosku ze svící a poněkud štiplavého koření (dle složení pepř, ale tipovala bych spíš na mleté nové koření). Jak spáleniště chladne, chladne i kadidlo, které se stává dominantní složkou. Vůně mi spíš než unisex připadá jako ryze pánská, velmi zvláštní a zároveň velmi originální. Ale nějak si ji nedovedu představit pro běžné nošení...

Giorgio Armani si chtěl údajně touto vůní připomenout vůni kadidla v jednom z italských kostelů, kam chodíval se svou babičkou. V tomto případě však nemůžu s kostelní atmosférou souhlasit. Tohle vypadá spíš na jeskyni staré čarodějnice, která se nás snaží přidusit pořádnou dávkou rozdrceného, suše štiplavého černého pepře a jehličí. Plamen pod kotlíkem s kadidlem už vyhasl, takže je už vlažné, než teplé a hodně voskově mazlavé. Její jeskyně je dost špinavá a prašná a chladně kamenná, ale na vlhké zemině v rohu najdeme i hromádku dřevěných polínek z drhnoucího cedru.