Punk The Anarchist

Na ostatních divočina, na mně zvláštně krásné. Zelená, hořkosladká, silná...a drží. Karafiát se tou zelení úspěšně prodírá a kovové tóny mne asi neruší, protože jsem je nevnímala ani u Opus X od Amouage ani u Rosenrot.
Chilli v jídle poslední dobou taky dost můžu:)
V podstatě si vůni užívám jako vstup do přeplněného květinářství, v němž hledám, co mi tak voní. Líbí se mi střídání složek, chvíli vystupuje ta, pak zas ona. Vůně chvíli sládne, chvíli zezelená. Ale úderná je, o tom žádná. Údernější než Malleho Synthetic Jungle.
Týnčina recenze pobavila:)

Mám doma pankáče a když takhle voní po fesťáku, ženu ho do koupelny…a sofort!
Bejlí uváznuvší ve zpřetrhaných tkanicích vyrudlých martensek,na triku hnědooranžová stopa pálivýho tofuguláše,pogo a oioi a kšandy,šrámy po souboji ,v němž nikdo nevyhraje víc než metr čtvereční pod nohama,kalnej pohled a hlas jak Špinarka
Ta vůně celá chraptí,je zelená ranní nevolností,štípe v nose i očích,důvěrně známá ale převlečená v umělé masce, jede si tu svou, santusák uloženej v seschlým pugétu rudejch karafiátů,můj život nejede v punkovým tempu, kdyby ta vůně zpomalila tak mi připomene něco co mám ráda
(typově mi připomíná vůně Nasomatto , to vlání se mi líbí ale ten umělej stožár ,na kterým to visí, se mi ekluje,čichat jen z povzdálí,zajímavá vůně,které ještě věnuju čas.Hodně čerstvá zeleň-přímo snop ostřice chtělo by se napsat,pod tím takový chladivý efekt- ten znám jako mošusové semínko (Byredo) a pod tím něco tmavě nalakovaného a vymořeného co působí jako bolehlav