Rossy de Palma / Eau de Protection Etat Libre d'Orange

...růže...
Mžik
Úvod a
hlavně pepř, pepřová větrovost, trochu antracitového kouře - jakoby oheň prodoutnával vlhkým, khaki pačuli,
a pak, ano - růže,
načajovělá - zlatá a chutná černým čajem...
...yes, černá,
černá barva tam je.
I přes lahodnou zlatistost povzbudivého nápoje má v sobě jakýsi tmavý akcent, náboj, myšlenku, pocit, temnou emoci...
...to kadidlo se dobrovolně nechalo uvěznit v zahřátém benzoinu,
jenž díky vyšší teplotě je velmi tekutý, provzdušněný nočním vzduchem,
a tihle dva úlisně do sebe vtáhly ještě i právě onu růži a vytvářejí tak příjemnou, měkce zmalátňující směs,
jež zásluhou pačuli dostává podprahový delikátní vintage pout-pouri ráz.
Na mé kůži to není sólo pro růži.
Vůbec.
Na mé kůži voní nostalgie,
přes vlhkost vrstvy měkkých houževnatých listů/skrz ně prosálává k mému nosu horko -
jehož případnou ohnivou pichlavost ztrhává právě mikromnožství vody vsáknuté do pačuliových plátů...
...rozdupané zaschlé květy růží, jež se pod hrubou podrážkou rozpadají v droboučké zlomky, v prach
...suchý kakaový prášek nešikovně vdechnutý a nyní dusivě drhnoucí v chřípí
...pryskyřice zahřátá teplem těla natolik, že zkapává a vsakuje se do země, jak dešťová voda
...mazlavá/lehce mastná růžová esence, jak rozmazaná maskara kolem očí a zažraná do stop času tak, jako jsou zahojené jizvy v srdci
...distanc, aby se znovu, právě k srdci už nikdo nedostal...
Rossy de Palma - vůně má hustotu krve...
...distingovaná děvka s vnitřní křehkostí malý holčičky

Sladká, výrazná rudá růže s marmeládou z téměř černých lesních bobulí s pačuli temným a měkce tlejícím, zahalená dřevitým kouřem, kterým postupně změkne sladkými pryskyřicemi. Zpočátku drsnější a poněkud ukřičená; na podobné téma toho bylo zpracováno hodně a mnohdy poněkud elegantněji. Na druhou stranu aspoň neskrývá svou temnou stránku.