Séville à l'Aube L'Artisan Parfumeur

Silná pecka do nosu hned na začátku - pomerančovníkové květy jsou hutné, hořce nasládlé. Vůně by se hezky vyjímala ve včeličkovém flakónu, kromě sladkých květů je tu nahořklý med a propolis, s voskovým nádechem. Přitom mi vůně připadá i "prašná", jako pyl v květech nebo uchycený na nožkách pilných včeliček. Na normální nošení by to bylo už moc, ale jako náladovka na teplý letní večer, proč ne?

pánská voda po holení, ale důkladně přislazená
něco hrozně povědomého
citrusy, zeleň, nasekané a naházené do Pitralonu
množstvím levandule mi vzdáleně připomíná Twilly
ale nechápu proč je tam ten pitralon.

Velmi zvláštní nasládlá zelená svěžest s nakrouhanými čerstvě utrženými kopřivami, mezi které se nenápadně infiltroval hodně sladký pomerančový květ a jakási štiplavá desinfekce. Vše postupně přešlo do prapodivné nahořklosti.....a neustále se mi vybavuje skládka za hřbitovní zdí se starými věnci, vadnoucím vytrhaným plevelem a starými kalíšky od svíček.

Na rozdíl od předchozích vůní této značky vytvořil Bertrand Duchaufour v tomto případě takovou, která drží a po chvilce se nerozpadne a co víc, kombinace pomerančového květu s teplým kadidlem se mi líbí.

Na úvod je to šťavnatá a zároveň nahořklá zeleň s náznaky dřevitosti a pak se už ukazuje pomerančový květ s medově nasládlým jasmínem. Je tam i jinde zmiňovaná vyváženost mezi jemným náznakem svěžesti a nahořklostí pomerančových květů.

Po rozvonění se přidávají suché pudrové tóny s lehounkým vanilkovým tónem. Ale teprve po vyniknutí hřejivého kadidla v kombinaci s právě již zmiňovanými pomerančovými květy na mne dolehla ta večerní atmosféra se spoustou svíček a španělským temperamentem, který ve mně vyvolává napětí. Já totiž kromě vůní miluju jižní Španělsko.