Sleeping with Ghosts / Dreaming with Ghosts Mark Buxton

... postáváme spolu venku před domem, nakousnutá noc is killing me softly, říkáš, že je škoda, že je to mezi náma platonický, "teda jenom platonický, jestli mě chápeš", chápu, přemýšlela jsem o tom, o nás, říkáš, že koupíš kdoulovec, když mám tak ráda kdoule, abych měla na podzim vlastní voňavé plody a nemusela trhat ty, které se derou sousedům skrz drátěný plot, hezký, na tohle slyším, tyhle drobnosti, nebo když mi řekneš, že když je ti mizerně, sedneš do auta a prostě jedeš, až na křižovatce se vždycky rozhodneš, kam dál, skvělý, prostě skvělý, je v tom volnost a trochu drama, to můžu, už si to v duchu lakuju na růžovo, teoreticky, samozřejmě, to já vždycky, my dva a čas, podzim s prvními kdoulemi a možná s afrikány v mokré půdě, jenže pak, pak se bavíme o rodině, řekneš, že děti jsou smyslem tvýho života, ptám se, co bys dělal, kdybys byl hodně zabouchnutej do holky a ta ti řekla, že děti mít nemůže, podíváš se na mě a do duše mi zaryješ slova "musel bych ji opustit, prostě musel", je mi najednou děsná zima a odpovím ti už jenom v duchu, že já bych nechtěla kluka, který chytá ryby pro vzrušení z lovu, protože v tom je něco moc špatně, tak čau, mizím, vím, že nesnášíš, když to říkám. Tak ať.

Kdoule, afrikány a do sametova broušená kůže barvy úplňkového měsíce, transmutované v temně hebký smutek /with a rest of thrill/.