Snow Demeter Fragrance Library

Začátek je poněkud neparfémový - hlína z přelitého květináče s ucpaným odtokem. Připomnělo mi to Eden bez pačuli. Po čtvrhodině ten divný odér vyvanul a najednou se objevila VŮNĚ - nasládle vanilková, vodově mléčná a se stopami hlíny (ale už bez té zatuchlé neodtékající vody). Vanilkový nanuk v poprašku sněhu na zoraném poli. Vůně je ale hodně jemná, na parfém nevýrazná a nemá žádnou velkou výdrž. Sníh si ale představuji jinak - této podobě se víc blíží "mrazivě jinovatkový" Les Saisons: Hiver.

...sníh.
Když jdete někdy na přelomu února a března v pozdních večerních
(nebo v časných ranních) hodinách z nějakého plesu domů,
tak vám na silnici pod nohama občas křupne sníh.
Lépe – zbytky sněhu,
jeho zledovatělé krusty tvořící nepravidelné ostrůvky,
pod kterými utíká tající voda před počínajícím jarním sluncem,
i když to ještě ani nevyšlo…
Vdechněte vzduch, v němž se mísí vůně skomírajících pokusů o mrazík a čerstvý závan jara a pak naberte do dlaně ostré krystalky špinavého sněhu z asfaltky,
zahřejte ho v dlani a přivoňte…:
vodní, lehce nasládlá, vlastním tělem zahřátá překvapivě příjemná vůně…

Takže pro mě hezká, příjemná vůně. Zatuchlého nic.
26/06/10