Timbuktu L'Artisan Parfumeur

Kouřově kadidlový začátek mě málem od dalšího zkoušení odradil - kadidlo ve vůních ráda nemám a kouř nemá obvykle rád zase můj žaludek. Ale kouř poměrně rychle vyvanul a kadidlo zesládlo do vůně staré lékárny plné lahviček s bylinnými extrakty. A následovala další změna: rychlá proměna do miminkovsky mýdlovo květinové vůně. Nakonec se vylouplo zaprášené kořeněné suché dřevo.

Oříškové kadidlo se prolíná se zakouřeným zemitým papyrem, který se mění na prašný drhnoucí vetiver. Jestli je Timbuktu podle Turina jedna z deseti nejlepších pánských vůní, nejsou jeho názory pro mě nijak směrodatné. Není to špatná vůně, ale existují desítky a desítky lepších. Výdrž se pohybuje kolem 5 hodin.

Korenie a suché drevo – toto je teplý letný večer na veternej prašnej ceste.

Tak tohle má být podle Turina jedna z deseti nejlepších pánských (unisex) vůní na světě vůbec? No pěkná je, to ano, přesto bych řekla, že ostatní parfuméři si dokázali pohrát s kadidlem a vetiverem ještě o něco lépe než Bertrand jak co do celkového zpracování, tak i pokud jde o lepší intenzitu a výdrž.

Timbuktu začíná pikantním kardamomem, citrusy a vodnatým nezralým mangem, než nám svojí tvář ukáže hřejivé, lehce kouřové kadidlo, suchá dřeva a pouštní písek. Ano, to by byla africká atmosféra jak vyšitá :) . Jen nějak nevím, co mi tam má představovat ta nasládlá bylino-dřevitá myrha a nastrouhaná hořká čokoláda?

Pravda, dlouhého trvání to nemá, neboť závěr je plně v režii jemně drhnoucího vetiveru s veškerou jeho zeleností, dřevitostí, kouřovostí a dokonce i slanými tóny, které k suché pouštní atmosféře přináší i trochu toho mořského vzduchu.