Valentino Noir Absolu Oud Essence Valentino

myrtová hašlerka, tedy spíše smrkově zelená než modrá, vhozená do tavicího kotlíku - kožený šafrán se přidává k už tak výrazné tuhé kůži, pryskyřičně se táhnoucí vůně oudu, ale beze stopy po orientu, bez erótu, jen asfalt a zahřáté gumy pásových vozidel v obláčku cedrového pudru, mikroskopické částečky, jaké se vznáší mezi odletujícími třískami... vůně jak němý válečný dokument, invaze s těžkou technikou plundruje les, který v reakci na nebezpečí zintenzivnil vůni svých silic, pronikavá svěží zelená proti černé a šedé... obnažuje se kůra zevnitř, vyhlazená, santalově mléčná, šafránově narudlá a medově nasládlá... a nájezdníci se svými stroji ustupují, je dokonáno, příroda zůstává ponechána sama sobě, s pepřově pálícími ranami... prořídlé obláčky směsi technického a živočišného odéru si lehají do ještě horké sladké drtě, poslední záběr na pár přezrálých lesních jahod se zlatavými tečkami... uff