Vaniglia del Madagascar Farmacia SS. Annunziata

Určitě se v množství vanilkových vůní dá najít mnoho krásnějších. Vanilka se objeví hned v začátku a jelikož jde hlavně o ni, tak přetrvává po celou dobu. V začátku ji trošku mírní v rozletu ne příliš šťavnatý citrón a není tak přeslazená. Když se přidá ambra, tak je sladké dílo dokonáno. Nic víc se neděje a vůně je už stabilní. Tyhle vanilkové parfémy bez dalších příměsí jsou dost nudné. Místo peněz za parfém si můžu dát do kapsy vanilkový lusk. Je to podobné a ještě ušetřím.

Velmi mě lákal název této vůně, neboť mě velmi oslovila předloňská limitka Shalimaru s madagaskarskou vanilkou, ovšem toto je z jiného soudku. Tahle vanilka je gurmánská každým coulem. Jen na začátku se vám dostane trochu té citrusové svěžesti, ale tenhle citrón je zvláštní, on nám s příchodem pod nosem doslova seschne, místo aby běžně vyzněl do ztracena a máte z něj vymačkaný citrón, co vám tři dny ležel v ledničce, ech.

Jinak samotná přicházející vanilka je krémová, chvilku jemně kořeněná. Koření se však vzápětí ztratí, jakmile ji promícháme s tekutým karamelem, kondenzovaným mlékem a prohřejeme pryskyřičnatou ambrou. Až v samotném závěru se objevuje stopa sušené smetany, která se mi tolik líbí v shalimarovské limitce. Ani ne dvouhodinová výdrž a podprůměrná intenzita je pro mě ovšem u koncentrace čistý parfém, byť za nízkou cenu, docela zklamáním.