Voce Viva (Eau de Parfum) Valentino

Líbí se mi flakon, ovšem o jeho obsahu to říci nemohu. Umělotinou nadupané citrusy se v úvodu snaží navodit dojem slunečně zářivé svěžesti. A ve vteřině je tu oblak dusivě hutného práškového cukru, škrábajícího při každém nádechu. Potom to celé zkrotne, takže na pokožce zůstává jen jakási syntetická a zcela zapomenutelná sladkost s kapkou citrusovosti.
Složení uvádí mech. A mohla bych ho vidět? Tedy vlastně cítit? Ne, celá tato vůně, bohužel stejně tak řada dalších současných výtvorů, mi připadá jako výsměch dřívějšímu parfumérství.

Od úvodní citrusové svěžesti, která díky jiskřivému zázvoru nesklouzává k čističi koupelen přejde po rozvonění do genericky líbivé sladké bílokvětinovky v čele s pomerančovým květem s tóny lesních jahod, posypaných vanilkovým cukrem. Snadno zapomenutelná, ostatně jako všechny vůně od této značky.

Citrusy jsou velmi intenzivní, ale ne svěží, spíš hořké kůrou, štiplavé zázvorem a drhnoucí, místy nebezpečně směřující k čističi koupelen. K tomu je do kontrastu postavená vanilka s nádechem krémových bílých květin a až na samotném konci z toho vydolujeme sladký pomerančový květ s podtónem jahod na jemně drhnoucím podkladě.

Umělohmotná sladká květinovka. Mandarinka s bílými květinami v čele s pomerančovým květem naložené ve vanilkovém cukru.

Tak Voce Viva se prý otevírá svěžími tóny bergamotu. Ne. Otevírá se sladkosyntetickými žvýkačkovými tóny neurčitého druhu. Pomerančový květ a gardénie tvoří prý bohatý květinový buket. Ne na mé kůži - tam se čpavě povaluje melanž pomerančového květu a vanilinu. Zmínku o mechu v základu považuji za čirou provokaci - jerry to prostě napsala naprosto přesně - bohužel pro Voce Viva.

Sí, Libre, Manifesto a ještě pár dalších spojených do generické a rychle zapomenutelné vůně. Všeho je víc než hodně, je křiklavá a skoro až otravná.