Vohina Pierre Guillaume / Huitième Art Parfums

Ano, tady na mne to, co se u této vůně oficiálně popisuje, zabírá a na rozdíl od Nuit de Cellophane na to nemusím čekat tak dlouho, tady funguje okamžitě. Jen místo letní travnaté louky tu máme pole se stohy sena a místo meruňek šťavnatou broskev, která mi teče po bradě a zapíjím ji ledovým čajem. Kolem čerstvě kvete bylinně trpká levandule, neodolám a jednu vytrhnu ze země.

Ale to už mě zpátky láká hromada sena, do níž se opírá slunce, i s velice jemnou květinově "medovou" jiskrností, abych do ní ulehla. Zajímavé je, že i přes tu lehce hřejivou luční medovou sladkost působí vůně docela vzdušně, ale zase ne přehnaně čistotně, aby člověku hrozilo, že mu to začne lézt na nervy. Jenom tedy slabší výdrž ani zdaleka neodpovídá vysoké ceně.

Jedna z těch hezkoučkých, milých odpočinkových vůní připomínající dětství na venkově / jarně-letní přírodu / odpočinek na zahradě apod. Zde se jemná vůně rozkvetlé broskvoně v teplém vánku mísí s vůní levandule a naplňuje čichové pohárky. Sklenici vychlazené domácí limonády s kapkou ovocné šťávy na stolku vedle houpací sítě si osladíme květovým medem. Seno na poli opodál voní v intenzivních závanech, když je obraceno, aby lépe proschlo, a když je práce hotová, už jenom podkresluje atmosféru plnou slunečních paprsků, zpěvu ptáků, bzučení včel...