Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Dřevo, tonka, vanika zní kouzelně. Zkoušela jsi? Jak voní? 

...nezkoušela. Proto jsem dala dotaz a doufám, že Vendulka něco vyšpióní třeba.?

Ahá, to jsem nepochopila. Já myslela, že nás chceš dopředu navnadit... Vypadá skvostně, kolik by asi stála flaška? Já jdu pátrat. 

EDIT: 270 EUR za 50 ml 

David Jourquin: Cuir Altesse

Značka David Jourquin je na trhu poměrně nová. Teprve loni vydali první dvě pánské vůně a teprve nedávno k nim přibyly dvě dámské a všechny se točí kolem kůže. Na oficiálních stránkách značky se sice dočtete v případě této vůně cosi o inspiraci 20. léty 20. století, večerním kabaretem, jazzovou muzikou a o básníkově múze, natažené na opotřebované kožené pohovce, kdy svou cigaretovou špičkou vykresluje do vzduchu kouřové arabesky, ale ať ji tam z ní něco najdete či nikoliv, faktem zůstává, že tohle je parádní "semišová" jelenice.

Na začátek vás přivítá sprškou pikantního kardamomu a poté si vypůjčí od své sestřenice Mon nom est rouge růžový pepř a krvavě rudou růži s krůpějemi červeného vína s hřejivým pižmem. Ale zapomeňte na muškát, dřevo, větrové koření nebo začouzené pryskyřice. Tahle růže si nechá od kandované pomerančové kůry s hřebíčkem obléct svůj kabát z jelenice, nasadí prstýnek, v němž má místo drahokamu zasazenou hořkou mandli, přes tvář si přetáhne "sametově" zelený chyprový závojíček a společně s vanilkovým (a taky kapku hřejivě medovým) benzoinem si odchází užít svůj večer.

David Jourquin: Cuir de R´Eve

Tak si říkám, co chtěl básník říci tou pohádkou o Evě na břehu Seiny a jejích třešňových rtech a dalších nesmyslech, o nichž se dočtete na oficiálním webu značky. Co můžu soudit, tak Eva je zřejmě příslušnicí mladší generace a má ráda sladké.

Začátek je sice ještě ve znamení výrazného hřebíčku, ale s ním už jde ruku v ruce nasládle pikantní růžový pepř a spousta sladkého, převážně lesního ovoce, třešně určitě ne. Vypadá to na žvýkačku Hubba Bubba i s náplní. Kromě nich se v puse se Evě rozpouští v ústech i lipo (šumivě pudrové tóny otočníku).

Je čerstvě nalíčená (směs pudrového kosatce a stejně laděné vanilky) a brouzdá se po pěšině (vlhké zemité tóny pačuli) - asi ta Seina - která se ovšem, jak se vzdalujeme dále od břehu, mění v suchou a prašnou. A dokonce má i tu koženou kabelku a v ní překvapivě další sladkosti a to několik karamelek (další poloha pačuli).

a tak hlavně že mají fancy 5 ml vzorky v látkovém pytlíčku a vůbec se ten koncept tváří hrozně luxusně :P

Zeta (Tauer)

Otevírá se příjemně nahořklými citrusy, pozvolna přechází do mýdlových tónu a vůně jemného pomerančového květu s trochou zeleně a vanilkou. Lípu uvedenou ve složení (znám jen přírodní), jejíž vůně je nasládla a nádherně příjemně omamná, jsem nějak nebyla schopna vyčenichat (jedině, že by to byla ta zelená stopa). A v podstatě ani další složky, ale můj nos není tak úžasý a neumí jít tak do hloubky jako jiné nosy zde přítomné . Prostě, Zeta je pro mě neostrá květinová vůně, která se mi líbí, ale při častějším nošení by mě asi obtěžovala svojí, i když lehkou, opojností. A mohla by mít delší výdrž.

tys tam necítila s prominutím čůránky? šťastná to osoba!

Ani náznakem, díky bohu.

Já je tam taky necítila... naštěstí... Ale ta vůně mne naprosto ničím neupoutala... plus  mizerná výdrž a jak píše i kinoma... absence lípy, na kterou jsem se dost těšila... tady mne tedy Andy dost zklamal.

Malabah od Pehhaligon´s a blahořečím své prozíravosti, že jsem kdysi nekoupila celý flakón v kamenném obchodě a že jsem odolala i cenám internetovým. Na první počich se mi kdysi líbila, v kategorii svěžích čajových vůní mi připadala dobře udělaná. Začíná jako citrónový čaj z granulátu, úplně před sebou vidím tu plastovou pikslu a klidně bych si lokla. Potom se ovšem granulky rozpouštějí a při tom sem tam probublá i nějaké koření - zázvor, koriandr, špetka kardamomu. V téhle fázi bych Malabah brala, ovšem nesměl by být tak zoufale naředěný. V pozadí jsou květiny, ale spíše sušené (tady se mi vynořuje asociace na vůně od Florascentu, kde speciálně zelený čaj měl onu suchou zaprášenost také). Sillage nulová, výdrž navzdory koncentraci EdP srovnatelná s EdC.

A jak čtu ty komentáře k předchozí vůni, začíná se mi do vnímání Malabah neodbytně prodírat olfaktorická vzpomínka na přebalování novorozeňátka: čerstvě vlhká bavlněná plínka, která ještě trošku voní pracím práškem, heřmánkový zásyp...

Les Liquides Imaginaires: Bloody Wood

Tato vůně pochází z řady tzv. krvavých vod inspirovaných různými druhy červených vín. V tomto případě jde o "cru bourgeois", kategorii vín z Bordeaux, ležících uprostřed kvalitativní hierarchie vín z Médocu. No nevím, alkohol by se tam našel, ale zrovna červené víno? Bílé víno, to ano, jenže pěkně zkyslé a ostré až kroutí jazykem, nalité do studeného kovového pohárku.

A po rozvonění už to vůbec není krvavě červené. Dřevité ano, ovšem bez vína. Vypadá to spíš na nějaký pálený frapinovský koňak nebo whisky v dubovém sudu, jen s mnohem větším množstvím kandovaného ovoce a švestkovými povidly. Povidla nám zespoda prohřívá horký kadidlový plamen a nad nimi se pro změnu vznáší obláček kouře ze zapálených santalových tyčinek - zde se pro změnu nabízí jistá asociace s Corte Belfiore od La Collina Toscana zvlášť, když nám tyčinky v drydownu zhasnou. Pěkné, ale v podstatě to nepřináší nic nového.

Les Liquides Imaginaires: Bello Rabelo

Hm, tak tomu říkám zajímavá orientálka. Dojmově to opravdu připomíná láhev červeného kořeněného vína, k níž si dopřáváme sladké sušené ovoce, z něhož jsou nejvýraznější asi datle. Vedle toho tu máme poměrně autentickou slaměnku, která by mohla stát na stole ve váze hned vedle té lahve vína a ovoce. A našly bychom tu i teplý krb s praskajícím dřevem (kouřové labdanum).

Jen škoda, že nám to víno nevydrží a velmi rychle se změní na horkou medovinu (směs vanilkovo-medového benzoinu v kombinaci se slaměnkou, která mírně zcukernatí), i když ani to není na škodu. Viděla bych to na ideální zahřívací vůni pro dlouhé zimní večery se skvělou výdrží.

Jé! Bello Rabelo zní jako něco přesně pro mě (slintající smajl)

Kaj se totok shání?

http://liquidesimaginaires.com/eshop/fr/

Také mě to navnadilo, Vendulčiny popisy vůní jsou nebezpečné!

Ovšem ty mystické plky k vůním na jejich webu mě zase odrazují.

Hmm, jsem klikla na odkaz a utíkala pro hadr, že si musím utřít monitor. Pak jsem zjistila, že to má být hvězdná obloha, zřejmě 

Jinak: vzorky mají třeba na alla violetta po 6-ti EUR za kus.

No já si je už předem vyzkoušela v Berlíně a pak si dle výběru objednala jeden na ALZD, druhý jsem dostala výměnou. Hodně zajímavá je ještě Dom Rosa, vážně voní po růžovém šampaňském, ale líbí se mi i Fortis na oudovku.

Jinak ty originální vzorky mají rozprašovací, ale jsou neprůhledné.

Dnes ne, ale včera jsem zkoušela Frankincense and Myrrh Czech & Speak, a protože Myrhu a bylinky s dřevem můžu kdykoli, ta mě taky  (vedle jiných dvou) nadchla. Jen jsem nevyzkoušela na kůži, natož výdrž, má někdo zkušenost?

Já ji na ruce měla a výdrž byla víc než solidní.

Ambre 114 - starší sestra Ambre Extreme od Artisanů, ambra, koření, malinko vanilky, narozdíl právě od Artisanů, téměř nulová sladkost, je prachová, takže svým způsobem mi trochu připomíná i Alambar, je hodně univerzální, dokázala bych si ji představit i na chlapovi, ale co ta výdrž? Na mě teda dneska hrozná...

Mojave Ghost - se začátku hruška, až skoro mýdlová ve stylu Petite Cherie (ne stejná, v MG je daleko hezčí, ale jenom uvádím pro představu), pak se zakulacuje, trochu zesládne a smíchá se s troškou másla (to asi dělá santal), je pěkná, taková relativně neškodná, ale přijde mi, že ve velkém vedru by ta máslovost mohla způsobovat bolehlav, osobně bych si ji vzala spíše na podzim