Myslím, že Leisha to popsala dost dobře.
"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět
No, v takové míře, že už půl roku neposlouchám nic jinýho a z každýho setkání jsem úplně emocionálně vysílená. Stále otázky jestli vím o tom nebo tom a jak je to strašný. Včera mi dotyčná osoba sdělila, že se rozhodla mi radši nic neříkat, protože nejsem naladěná/připravená na to to přijmout (nebo tak nějak), ale že nemám ani představu o tom, co se chystá a že jen nechce, abychom všichni skončili jako otroci... Je toho víc, ale takhle veřejně se mi to sdělovat nechce...
Já být Tebou, bych se asi takovým setkáním vyhýbala, jestli je to možné.
Ono taky záleží na tom, jako moc je pro Tebe důležitý ten člověk, který Ti to vykládá. Teda jestli tomu dobře rozumím, jde Ti o to, jaký vliv to má na Tebe, nebo může mít, když to posloucháš.
Bohužel, kontakt rozhodně nemůžu úplně přerušit.
Představa, že se jedná o už existující, dosud skrytou, paranoiu, je hodně nepříjemná...ale faktem je, že jsou tam i určitý dřívější indicie, který se současnou situací nesouvisí.
...a jde mi o obojí. Tzn. uvědomuju si, že to má hodně negativní vliv i na mě. Po včerejšku jsem bez energie/nálady a emočně vycucnutá (to už ale pozoruju delší dobu a netýká se to jen tohohle nejnovějšího "koníčku" zmíněný osoby).
Tak pak Ti asi nezbývá nic jiného, než naučit se nevnímat obsah mluveného a přikyvovat, nekritizovat, nerejpat.
Je tá osoba, o ktorú sa jedná už vo vyššom veku?
...potrbujejes tu dotycnou osobu k zivotu nebo k praci..?
Pokud ne,
Tak se od ni odsmikni - vyhybej se s ni, rekni, ze s ni nechces ani nepotrebujes mluvit, at si dela, co chce, jeji vec.
Kdyz te napadnou "cerne" myslenky, je trebea je v podstate silou "prevalcovat" temi kladnymi, pozitivnimi...
Pokud ale tu osobu k necemu potrebujes - je treba vyrikat si to narovinu.
At primo a konkretne pojmenuje veci, nemluvi v jinotajich, naznacich, atp., jinak, ze te jeji reci nezajimaji.
A opet - odsmiknout se a pracovat na vytlacovani jakychkoliv negativismu v myslenkach.
JE to narocne,
Ale mozek, clovek se chova tak, co mu rikaji myslenky, jestli myslenky jsou na tema, priklad - ten clovek me nici, tak ano, telo, mozek se podle toho ridi a ooravdu je vse niceno...
(Stejny system jako treba u hubnuti)
Cili - cpat si do hlavy to, co chci, aby bylo, resp.uvazovat, premyslet tak, jako by situace, kterou JA Si PREJU, uz byla skutecnosti,
A mozek poslechne, a pak i telo...
Neni to snadne zpocatku, ale jde to, a hlavne - funguje to.
Nejsi nemocna, jsi velmi inteligentni, bystra, pohotova a schopna zena, myslim, ze tohle zvladnes zpracovat.
Netuším v jakém vztahu jste ty a ona problémová osoba, pomůže-li ti tedy moje zkušenost, řešila jsem něco podobného - s tchyní.
Z každé její návštěvy jsem byla úplně nahromadě, vycuclá z energie, vyřízená z jejich hysterických vizí katastrov, které nepochybně nastanou, a z její snahy přeorganizovat mé myšlení a konání. Došlo to tak daleko, že jsem se šla radit s psychologem co s tím dělat, neb jsem chtěla zachovat slušnost.
A psycholožka mi řekla, že si musím uvědomit, že jestli ji k něčemu potřebuju, pak si musím najít obranu; a jedna z rad byla, jestli mám komediální talent - čili dovést její psychické vydírání (neb to je psychické vydírání) ad absurdum, udělat z toho frašku hodnou teatrálních kvalit divadla Sklep či Cimrmannovců...snad by pak měla pochopit, že to na tebe nefunguje, že si z toho děláš srandu a dá pokoj. (např. straší-li tě kdokoli vpádem Islámu do Evropy, ukázala bych jí se zanícením skvělý střih na burku s dotazem, kde myslí, že seženeš nejlepčí látku - já vím, je to ten nejčernější humor, ale funguje)
Ono to i tak vysiluje, kde pořát brát ty nápady na smeče.
Přiznám se, že mi tehdy ani toto nepomohlo-byla prostě splachovací, a musela jsem ji vytýčit demarkační linii, nakolik se může přiblížit k mému domu. S manželem jsem promluvila, chce-li skončit odloučením (protože útěk z podobného prostředí opravdu hrozí) , manžel to vzal a postavil se za mě. Dnes mám klid, vykoupený absolutní nefunkčností babičky k dětem, když bylo potřeba, ale mám zdravé nervy. Jo, a jednou za rok ke mně může na kafe, ale jedině s nestranným doprovodem.
Netuším však, v jakém vztahu jste ty a ona osoba, a pomůže-li ti to nějak
Je tá osoba, o ktorú sa jedná už vo vyššom veku?
Můžu napsat SZ?
"Nejsi nemocna, jsi velmi inteligentni, bystra, pohotova a schopna zena, myslim, ze tohle zvladnes zpracovat."
Já se nebojím o svoje duševní zdraví, já jsem z toho jenom vyčerpaná.
Já se zamyslela a představila si někoho hodně blízkého, se kterým opravdu nemohu přerušit kontakty, na kom mi víceméně hodně záleží, nemohu se mu vyhýbat,nemohu ho ignorovat.... třeba mojí maminku nebo tátu a nevím nevím, co bych dělala, myslím, že je to hodně osobní.
Jo...nad tím už jsem přemýšlela...že to prostě zlehčím nějakou vtipnou nebo sarkastickou poznámkou... Něčím takovým bych ale celou situaci zhoršila. A to HODNĚ (dle zkušeností). Tak už prostě jen mlčím.
...jo, ja to chapu, ze jsi z toho vycerpana.
Jenze vyresit to musis Ty, protoze Tobe to dela problem, dotycne osobe ne, ta je takovy emoc. Upir, a Tvoje stavy z ni ji vlastne zivi...
Omlouvam se, ale neni ro nahodou Tvoje matka.?
(Viz story se psem z drivejsich dob.?)
Obecne:
Je plno pripadu, kdy rodice nebo jine blizke osoby v zajmu - ja to prece myslim dobre, ja to prece vim lepe, atp. ... - delaji svym blizkym veci, omktere oni nestoji, resp. Nekdy je az jejich "pomoc" nici...
Pak je uplne jedno, zda se jedna o matku, tchyni, manzela/blizkou osobu - mantinely se nastavit musi. Nebo ten, kdo tim trpi, bude frustrovan, zpocatku, pozdeji v silnem stresu, uzkosti, atp, a muze to i spatne skoncit.
Jak rikam - chce to cisty rez a vycistit ranu...
...tohle ano a tohle uz ne.
Clovek je zodpovedny za sebe, sve deti, ne za rodice, pribuzne, partnery, potazmo jejich manipulativni emocionalni vydirani pod bohulibou rouskoudobrych umyslu...
A jeste obecne:
Lide manipuluji/ublizuji ze
Strachu.
Ano, strach ma plno podob a forem prezentace...
Treba strach z toho, ze uz clovek neni potreba, ze starne, ze se nekdo ma lepe nez on,
Pak v tom muze figurovat i soucasne zarlivost - zarlivost na mladi, na uspech, na spokojeny zivot, na to, ze dotycny nedosahnul v zivote toho, co si pral a druhy ano, na to, ze na nem uz nikdo neni zavisly, atd. ...
naprosto souhlasím s Tvými příspěvky.
Jak se pozná revma?
Bolest kloubu, ne?
Jak se pozná revma?
Pozna se z rozboru krve, skoc si na odber.
Už jsem byla kdysi a nic. Kolena mě bolívají od gymplu.
Mě bolela kolena vždycky po aerobiku, musela jsem toho nechat, což byla cesta do pekel (přibírání na váze), dr. mi řekl, že mám artrózu, křupe mi v nich, brala jsem různé žraločí křupavky, želatinu a kdesi cosi, pak jsem si dělala dvakrát ročně kůru s Condrosulfem (lék na předpis) a trošku se to upravilo. Čím jsem starší, méňě to bolí, je fakt, že kolena zbytečně nezatěžuji (třeba spinning bylo peklo), teď v podstatě neužívám nic, z pohybu hlavně chodím a plavu.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
The House of Cor
250. výročie domu Houbigant (Esxence 2025 series)
