Vilemina Stehlíka jsem četla, dobré to bylo, ale..... Byly to takové výkyvy, kdy mě to bavilo víc, kdy míň (hlavně ke konci, když se tam začnou zaplétat gangsteři, atd.). Ale možná je to tím, že čtu rychle a moc a u těch tlustých knížek se mi občas stane, že mě začínají trochu unavovat (a já čtu stejně intenzivně, protože chci mermomocí vědět, jak to dopadne).
Četla jsem i Malého kamaráda a ten se mi líbil mnohem víc.
