Já byla jako malá hodně nejedlá, tak jsem Káju nenáviděla, jak mi ho pořád dávali za příklad. Ale četla jsem ho stejně, já v nouzi četla i telefonní seznam.
Foglar (spolu se Zane Greyem) byl mým bohem celé starší dětství a dospívání, moje děti míjí. Ransoma ale shltly celého. Mne pořád baví ty nejznámější příběhy, ty novější, třeba Slečna Lee, už jsou hodně mimo a přitažené za vlasy.
Já jsem jako malá četla hodně klasické pohádky, což se mi zdá, že už se dnes moc nenosí. Je až s podivem, kolik dnešních školáků nezná ty klasické české pohádky od Erbena nebo Němcové. Když v knihovně chci pracovat v nějaké lekci s pohádkami, volím už pro jistotu jen ty úplně nejznámější Karkulky, Růženky a Popelky. Vytáhnout třeba Ptáka Ohniváka nebo Prince Bajaju se už ani neodvažuju.
Bohužel je to tak i u nás doma. Starší klasické pohádky odmítala od malinka, nutit to nejde. S mladší jsme je četly víc, ta je ale samozřejmě hodně ovlivněna tím, co vidí u starší a chce to číst taky.
Ale on je prý stejný vývoj i u filmu a televize - klasické princeznovky nikoho netáhnou, Disney s nimi prý skončil!
Já ani nevím, jestli je to nutně nějak špatně, že děti nečtou klasické pohádky. Podle mě trochu jo, ale spíš že mi to přijde škoda, že neznají tolik lidovou slovesnost a v pohádkách je všechno. Mně na tom spíš trochu dráždí, že pak hrozně rychle přejdou od knížek pro malé děti, které jsou přesně pro ně napsané a našli by se v těch tématech, ke knížkám pro starší děti, které čtou tak jakoby povrchně, shltají jen příběh, ale nevezmou si z toho víc. Podle mého prvňák prostě celý svět Harryho Pottera pobrat nemůže, ať je sebelepší čtenář.
Když děti začnou číst hodně brzy ty dramatické napínavé fantasy příběhy, je jasné, že nějaké jednoduché povídání o zvířátkách nebo dětských rošťárnách je bavit nebude. Ale je to škoda, protože pak úplně přeskočí a minou důležitou část dětské literatury, ke které se pravděpodobně už nevrátí.
Jo, to je presne to, co me na Kajovi zlobi! Nebo to, jak Kaja dustojne odmitne bonbony od skupiny vyletniku, protoze "na bonbony si nesmime zvykat" 
To si clovek pripada, ze cte sci-fi, a ne detskou knizku!
Lépe jsi to myslím napsat nemohla.
Ještě doplním, že páťáci mají v přijímačkách na osmiletá gymnázia doplňovat přísloví a hledí jak na ně puci.
Když si s dětmi povídáme o pohádkách a já od nich chci vyjmenovat nějaké klasické pohádkové postavy (na nichž chci třeba stavět dále a povídat si o různých vlastnostech pohádkových postav, odlišení dobra a zla atd.), tak mi začnou jmenovat různé ty Spidermany a Shreky atd. a jen velmi těžko se dobíráme českých vodníků, ježibab, skřítků a hloupých Honzů.
Jednou jsme si takhle povídali o vlastnostech pohádkových postav a děti šly klasicky po povrchu, že princezna může být hodná a čarodějnice zlá, když se přihlásila taková uťáplá dívenka s tím, že princ může být udatný a chrabrý. Chrabrý! No já myslela, že omdlím :-))
a taky Sweet Potato. ked ono je to s klasickymi rozpravkami tazke. mna samotnu bohvieako nebavili ako dieta. cestu som si k nim nasla az ako dospela cez Junga a Adlerovu (co je celkom okluka). moje deti este skor daju nieco zdramatizovane v aute, trebars tie hrozostrasne sa im dost pacili. a take tie klasicke pribehy o detoch, co chodia do skoly, potom sa prestahuju, rodicia sa rozvedu, nemaju kamaratov - tak to som vyslovne neznasala a trapila sa tym.
z klasickych vecernickov som uspela len s Krtkom a este babicka s Makovou panenkou. inak konecna. nech som robila, co som chcela.
Ta asi četla tu klasiku.
Moje DMD dostalo od spolužačky nádherně vypravenou knihu čínských pohádek, trochu jsem se bála, že to pro ni vůbec nebude ke čtení, ale nakonec to bylo zajímavé. Některé ty příběhy (a hodnoty, které vyzdvihují) jsou nám hodně vzdálené, ale v jiných je vidět, jak některé archetypy jdou napříč kulturami.
To jsi řekla moc hezky, s těmi klasickými pohádkami. Já se přiznám, že je taky moc nemám ráda, ani jako malá jsem neměla a ani mě to moc nebaví číst. Naštěstí existují audioknihy a ty mi zachraňují reputaci. Starší pohádky jako malou taky moc nebavily, poslouchá je paradoxně spíš až teď-když je jí 8. Syn je má rád, ale je konzerva, je problém ho donutit poslechnout si něco nového, nejraději by pořád dokola poslouchal Děti z Bullerbynu, Heidi a teď u nás vede Emil a detektivkové :-)
My naštěstí nemáme televizi, takže děti jsou z velké části ušetřené dnešních pohádek (neodsuzuju je šmahem, ale víte jak to myslím), zato u babiček si to bohatě vynahrazují :-)
hezky jste to shrnula a napsala - uvidím, jak se mi jednou povede provést tíms vé vlastní děti. Ani nevím, jak se to mamce povedlo, ale klasické pohádky jsem znala plus k tomu dost často přidávala něco ne úplně tradičního - třeba Devatero pohádek od Čapka nebo jsem milovala Nezbedné pohádky od Josefa Lady, kde je vše obrácené naopak :) A pak u nás hodně letěly již zmiňované příběhy o zvířátkách, co se chovají jako lidé.....
Tuhle jsem někde četla stážnosti nějaké maminky-redaktorky, že jsou pohádky genderově nevyváženě a že je proto dětem nečte a vymýšlí si své. Tak jsem jí v e-mailu napsala o těch Ladových pohádkách, že z nich může čerpat a má to hned vyvážené, no nic neodpověděla :)
Já myslím, že klasickým pohádkám v čtené podobě dnes trochu na popularitě ubírá dnešní doba, hodně rychlá, uspěchaná. Děti jsou zvyklé na akční příběhy, které mají spád a v lidových pohádkách je všechno trochu rozvleklé, poklidné, často se nějaká akce opakuje vícekrát. Mnoha dětem i dospělým to může lézt na nervy.
Ale zas bych z toho nedělala nějakou katastrofu, holt žijeme v jiné době než naši předkové a místo draní peří a povídání večer u svíčky sledujeme detektivní seriály a visíme na webu :) My třeba můžeme přivést naše dítě doma ke klasickým pohádkám a knihám, protože k tomu máme oba blízko, ale zas ho asi nenaučíme lyžovat nebo ho nebudeme moci vyvézt na dovolenou do Japonska.
Dnešní učitelé, knihovníci i rodiče se prostě musí smířit s tím, že současné děti mají jiné zájmy a musí se s tím naučit pracovat a ne tu lamentovat nad zašlými pořádky :)
Á, to jsem taky četla, 
a valila oči.
Nezbedné pohádky jsem původně znala jen z vydařených televizních zpracování. "To má být úkol pro princeznu Máňu?!" se u nás doma vžilo.
Á, to jsem taky četla, a valila oči.
Nezbedné pohádky jsem původně znala jen z vydařených televizních zpracování. "To má být úkol pro princeznu Máňu?!" se u nás doma vžilo.
Mě právě poměrně slušně nakrkla, proto jsem jí i vyloženě psala..... Jinak knížka je u Nezbedných pohádek lepší, alespoň já ji mám mnohemr adši, ty televizní zpracování mi někdy přijdou strašně zkratkovité :)
Pokud jsi znala napřed knížku, je to jasné.
A k té oné...jestli takovéhle volání po rovnosti a hyperkorektnosti bude sílit, nejen pohádky půjdou do sběru. Takové Zkrocení zlé ženy se bude pálit na hranicích
Dobrý den, prosím o radu, kamarádka chce své dceři, která žije v Londýně, dát k Vánocům nějakou dobrou novou knihu od českého autora. Ne detektivku ani horor, nejlépe beletrii, ale zas ne červenou knihovnu... Neměl byste někdo tip, co se vám v poslední době líbilo? Já se přiznám (se zahanbením), že jsem asi nic nového českého v poslední době nečetla...
Edit: naposled jsem četla Kateřinu Tučkovou - Fabrika. To jsem tedy tady navrhla, ale to prý znají.
Mluvíte(š) mi z duše! Stejně to záleží nejvíc na rodině, učitelé a knihovníci zmůžou už jen málo. Jsem vždycky překvapená(furt ještě), jak málo rodiče dětem čtou, jasně, nechci generalizovat, ale holt praxe...teda zní to staromilsky :-)
No, my deťom čitame denne, od cca pol roka veku, ale ak myslíte "klasickými" rozprávkami rozprávky ľudové, tak tie som zmietla zo stola ako mládeži neprístupné 
...príliš drastické. Teda niektoré v zmiernených verziách áno, ale ako prečítať si pred spaním, ako vlk zožral starú mamu, to mi akosi nikdy nedalo....
Vy ty děti podceňujete, nejsou to skleníkové květinky :-D Moje zkušenost říká, čím drsnější, tím lepší....stejně myslím, že jim to úplně do dna nedochází, já uměla ještě před nástupem do školy kompletní Erbenovu Mateřídoušku (zemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly.....), aniž bych tušila, o čem to vlastně je, musela mě poučit starší sestra 
Ja som psychologička, takže uznávam, že som v tomto mierne uletená .
