Comme des Garçons

Rozdil Wonderoud x Wonderwood, poradite nekdo? Wonderoud jsem zkousela, libila velmi, ale typove je Floriental podobna, bez svestek. Mit obe je zbytecny, odstrikem bych urcite nepohrdla. Wonderwood neznam vubec, prestavuju si ji taky jako spis panskou, ale drevo laka... 

Nerada, ale musím.

Rouge

Nezapomenutelná vůně jako scéna ze zapomenutelného béčkového filmu.
Symfonické smyčce a záběr na sluncem zalitý hřbitov uprostřed léta, nad čerstvě vykopaným hrobem postávají truchlící a kněz. Hroudy tmavé těžké hlíny jsou cítit rostlinnými kořínky i přeťatými žížalami, obří věnce s natěsno vázanými květinami štiplavě voní pelargóniemi a drobnými karafiátky. A pak přijde střih, rozvernější melodie a hřbitovem to šněruje mladík, evidentně zápletka startující obvyklým klišé "nehodný syn málem zmeškal otcův pohřeb". V ruce svírá láhev nedopitého červeného vína, ostatně stopy po něm má i na zmačkané bílé košili a evidentně si na kuráž dopřál i něco silnějšího. Účastníci pohřbu se před ním s pohoršeným pohledem rozestupují, jen jedna dobrosrdečná tetička ho zachytí, když balancuje na okraji jámy. Zdá se, že jako jediná má radost z jeho přítomnosti, přitiskne ho k sobě v pevném objetí a jeho odér červeného vína a jointa se promísí s nasládlým pudrem, vařenými bramborami, malinovou rtěnkou a ..., no ano, ta rakev je pár centimetrů od nich na katafalku, uprostřed léta...

​Dopadla jsem velmi podobně. Čerstvě vykopaný hrob uprostřed léta zdobí smuteční věnce z mátově svěžích pelargónií. Mně naštěstí ty hroudy vlhké hlíny voní jen těmi rostlinnými kořínky a červenou řepou (bez žížal). Kněz to dnes přehnal s mešním vínem tak, že v jednu chvíli zavrávorá, až se musí rukou opřít o kovovou rakev na katafalku, což neunikne pozornosti jedné z truchlících s malinovou rtěnkou, která z toho dostane záchvat smíchu, až to na svých kožených jehlách taky málem neustojí. Vůně těžkého kadidla s labdanem v základu pak napovídá, že se nacházíme na katolickém kostelním hřbitově.

wendulka Potěšilo mě, že to cítíš podobně. A to jsem ten rudý oblázek tak moc chtěla!

Wonderwood 

Dřevo okořeněné pepřem a muškátovým oříškem. Dřevo jehličnatých cypřišů. Dřevo se zemitým pačuli. A v neposlední řadě krásné kadidlo. To se prosadí a vydrží až do samého konce ve společnosti vetiveru. A tady mi ta syntetika vlastně nijak nevadí.

Zero 

Experimentování s molekulami, zřejmě i s těmi Iso E Super. Bergamot a nasládlé pudrové pižmo jsou ještě příjemné, vydensifikovaná růže seškrabuje omítku z vetiverové stěny, kolem levitují molekuly dřeva z laboratoře. Ale nějak mě to nebaví.