Byredo

Rose Noir je moje oblíbená růže (a Byredo oblíbená zmačka), takže tohle určitě ráda vyzkouším. Příběh je pro mě taky zajímavý, často si říkám, že se na hrdiny z 1. světové války trochu zapomíná. Když cestujeme po Čechách, vždycky se zastavím s dětmi před památníkem se jmény padlých, je skoro v každé vsi.

ty jsi "můj" člověk koukám, přinejmenším pokud jde o tuto část parfémového vkusu jen ze zvědavosti (a tady poněkud mimo téma) - jaké jsou tvoje další oblíbené vůně?

To by bylo na hodně dlouho, ale z Byreda ještě 1996 Inez & Vinoodh  a Oliver Peoples. La Tulipe mě přestala bavit po půlce odstřiku, asi té zeleně na mě bylo moc a Gypsy Water mi nesedla, jak už jsem psala. Dneska si náramně voním v Amouage Gold, z Amouage miluju Memoir, Ubar, Interlude ... já jsem taková "všežravka", kromě květinových vůní, ve kterých se zpravidla necítím dobře(vyjma růže a tuberózy, ty mám ráda), si najdu v každé kategorii nějakou, kterou musím mít. 

Vzhledem k tomu, že Byreda na tobě obecně voní ještě lépe než na mně, tak TY určitě musíš zkusit . Se vzorkem se domluvíme, máš ho u mě zatím schovaný. Jestli ji budeš i potřebovat, to už nejsem tak odvážná tipnout, protože známe svoje papenhejmské, ale řekla bych, že slušná šance tu je. Fakt mě překvapila.

kdybych to věděla, tak se v těch Drážďanech dotřepu na Neumarkt no co už. a v Ingredients ji mají?

a vzorek mi prosím teleportuj přede mě na stůl, když jsi mě tak natěšila ne, děkuju, že na mě s ním myslíš. snad to nedopadne jako s Mojave.

On byl oficiální prodej byl zahájen teprve včera. To jen online se směla někde objevit o pár dní dřív. Takže si s vynecháním Königsparfumerie vůbec nelam hlavu. Tam navíc nejsou tak promptně zásobeni s předstihem jako v Ingredients, kde ji měli připravenou už minulý týden a tester schovaný "pod pultem".

Hm, tak to je zase příklad, kdy na tobě Byredo funguje lépe než na mně. Zkoušela jsem jí už kdysi, teď znovu a pořád stejný výsledek. Já tam tu ostružinovo-švestkovou marmeládu mám jen chviličku a hned mi to přeskočí do té "oudové" fáze s rumem, teplou, lehce živočišnou skořicí, nahořklým šafránem, kůží a bylinkami a to lesní ovoce zatlačí do pozadí. Teprve po rozvonění, když zůstane jen ta kůže a změkne pod nánosem bílého pižma, se mi tam objeví jelenicové rukavice, ale pánské.

Byredo - kolekce Night Veils: Reine de Nuit, Casablanca Lily a Midnight Candy

Nejvíc se mi líbí Čardášová princezna 

Recenze: http://guerlinade.cz/2015/12/29/byredo-night-veils-reine-de-nuit-casablanca-lily-a-midnight-candy-recenze/

Krásné. Asi by se mi taky nejvíc líbila Čardášová princezna, i když ta Midnight Candy taky nevypadá špatně. Pro tebe je opravdu málo sladká?

Ta fotka kosatce s růží je nádherná.

Díky! 

Midnight Candy má opravdu krásný začátek, kdy se podoby kosatce vyloženě nemůžu nabažit, pak ale zjemní, kosatec se schová za fialky a sice je to pořád hezké, ale já bych radši pracovala dál jen s kosatcem - zahustit, přisladit a nejlíp ještě trochu zakouřit . Takhle to není vůně, do které bych investovala. Ale komu chybí Meteorites, tak Midnight Candy, coby její rodná sestra, ale s mnohem lepší výdrží, bude požehnáním.

Díky za krásně recenze, znáš cenu, prosím?

Díky Mirko!  Pokud jde o cenu, znám ji a hvězd toho nočního nebe se dotýká... 9.450 Kč.

Tak já to mám úplně obráceně. Mně se naopak Reine de Nuit z celé té trojice líbí nejméně. Ona je na mně totiž zásluhou toho černého rybízu vyloženě až bonparová. Pak se sice vymizí a zůstane pěkná růže s kadidlem, ale nemůžu si pomoct, když ji srovnám třeba právě s tebou zmiňovanou Portrait of a Lady, tak se mi tak výjimečná nezdá. Na druhou stranu to ovšem může být i tím, že na mně růže od Byreda asi úplně nefungují tak, jak by měly.

Takže spíš se mi líbí Midnight Candy, ale zase jen v té první kosatcové polovině. Ta je opravdu skvostná a souhlasím, kdyby zůstali jen u toho kosatce, bylo by to daleko lepší.

Casablanca Lily má z té trojice jako jediná intenzitu a výdrž odpovídající té vysoké ceně a je to sice pěkná vůně, jen já v ní nějak nemám tu lilii, ale spíš tuberózu s vanilkou, což je typ vůně, k němuž ráda čichám. Každopádně ji beru jako velmi povedený reparát za Flowerhead.

Jsem sice teprve v polovině zkoumání, přesto však musím celkově říct, že i když se mi všechny tři líbí, tak jsem od téhle kolekce vzhledem k té ceně očekávala daleko víc.

Testuju Accord Oud. Ovoce nikde, sladkost nikde, kůže taky nikde, asi se mi transformovala do cigaretového vetiveru, stejného, jako Vetiver od Etra.  Úvod je k nerozeznání od Beloved, chypre jako vyšitá. Je pěkná, čistá, uklidňující, sofistikovaná, téměř průsvitná. Líbí se mi, ale nevím, zda bych ji nosila. Zdá se, že vzorek je v tomto případě na rozhodnutí málo, aspoň odstřik by to chtělo

A jsi si jistá, že testuješ skutečně Accord Oud?   Čistá a uklidňující? Průsvitná?  Taková sladká a hutná kořeněná pecka?! 

Kdybys mluvila třeba o Oud Immortel, spíš bych ti na to skočila  To je nesladká chyprovka...

Jistá si jsem. Vedle ji prodává Šárka a ta mi poslala vzorek. Já mám asi posunutou hranici, protože hodně nosím tyto typy vůní. Dcera totiž taky nakrčila nos, že je to silné a víc jsem z ní nedostala. Manžel detekoval cigaretový kouř, stejně jako já. Ale sladkost a ovoce prostě nejsou a nejsou. Průsvitná, čistá a uklidňující je po 2-3 hodinách, možná i později. I vývoj tam mám pomalý.

Midnight Candy

Do nové kolekce čistých parfémů jsem vkládala velké naděje a nakonec se mým favoritem stala ta, od níž jsem to podle názvu původně očekávala nejméně. Ani pro mne nehraje hlavní roli jasmín, vlastně až na nepatrný náznak zelených podtónů bych o něm skoro vůbec nevěděla. Jak už naznačila domenica, Midnight Candy má nádherný rozjezd s mrkvovým kosatcem. Tedy ona je to spíš sladká mrkvová šťáva, která dodává vlahost zemitému kosatci.

A je opravdu velká škoda, že tahle část nemá ve vůni víc prostoru, jelikož během dvaceti minut musí začít pozvolna dělat prostor sametové fialce. Ta má sama o sobě tendenci k bonbónkovatění, nicméně díky zmiňovaným zeleným podtónům jasmínu a stále ještě doznívajícímu zemitému kosatci s mrkví nesklouzne do té intenzivní sladkosti, jako to dělá např. Insolence. Sladkost nakonec přijde odjinud a to od vonokvětky v základu s kapkou vanilky.

A právě u té se musím zastavit. Všude jinde mi vždycky připomínala spíš broskve, ale tady musím dát za pravdu domenice, protože tady je to poprvé, kdy mi voní po přezrálých meruňkách. I já osobně bych byla radši, kdyby byl celý ten průběh otočený a kosatec čekal až v základu, případně v srdci a člověk si ho užil déle, nicméně na fialkovou vůni je Midnight Candy podle mě povedená, není tak intenzivní jako Insolence, avšak okolí o ní i tak ví a oproti ní mi přijde dospělejší a elegantnější. Pořídila bych si ji ale jen v případě, že by byla součástí běžné kolekce za běžnou cenu.

Reine de Nuit

S růžemi od Byreda mívám problém, že na mně nefungují úplně dobře tak, jak by měly, takže jsem doufala, že v koncentraci čistý parfém by mohlo dojít k průlomu. Tahle je na začátku osvěžená čerstvou rybízovou šťávou se semišovým šafránem. Pokud jde ovšem o použitou růži, podle mě se stejně jako v případě Rose of No Man´s Land jedná opět o tureckou růži s její typickou jemně kořenitou vůní s tóny malin. A právě maliny mi v tomhle případě úplně nesedí, neboť růže v kombinaci s doznívajícím rybízem tak na mé kůži působí trochu bonparově.

Ovoce ustoupí až po rozvonění, kdy se začne pozvolna projevovat kadidlo s pačuli a pryskyřičnatou ambrou, čímž se podobně jako v případě Rose of No Man´s Land projeví podoba s Portrait of Lady. Ve srovnání s Ropionovou růži se však stále jedná o odlehčenější verzi, pouze ve srovnání s její kolegyní z Červeného kříže je díky velmi jemně nadávkovanému kadidlu s pačuli o odstín temnější. Souhlasím rovněž s domenicou, pokud jde o podobný druh použité kombinace růže-pačuli-červené ovoce v LPRN Couture. Každopádně pro mne jako pro bezvýhradnou obdivovatelku Portrait of a Lady je Reine de Nuit až moc krotká a při té ceně ne tak originální, jak jsem očekávala.

Super Cedar

S cedrovým dřevem poměrně dost často zápasím. Navíc virginský cedr je přesně tím druhem, který tak často připomíná vůni ořezaných tužek, proto jsem původně první zmínku o této novince přešla s ledovým klidem a skoro nezájmem. No Jerome Epinette mě absolutně šokoval a nesmírně mile překvapil. Po tužkových odřezcích v ní není ani pamatky. Vytvořil totiž cedr a la santal. Sice tím zase malinko vykrádá svoji předchozí Mojave Ghost, no tentokrát mi to nijak zvlášť nevadí.

Na začátku jej osvěžil mýdlovou růží a přidal trochu rozmačkaných jalovcových bobulí, ale už po chvilce je tu krásný mléčný cedr s vůní máslové hrušky a sladce nazelenalou fialkou a pudrovým pižmem, jímž se Super Cedar nápadně hlásí k příbuzenství s mojavským duchem. Jen tady není ta hruška tak dominantní. Dokonce i v základu najdete stejné sněhobílé písečné tóny jen s tím rozdílem, že ambru tu vystřídal suchý vetiver.