Sarrasins
Kdysi to pro mě bývala jasmínová smrt, ale buď jsem s léty otupěla nebo ho Lutens reformuloval nebo obojí, no teď už mi tak vražedný ani zdaleka nepřipadá. Dominantní je po úvodním bergamotově svěžím závanu stále jasmín, lépe řečeno hustá sirupová směs ovocného jasmínu sambac, medově nasládlého jasmínu a zeleného jasmínu. Kromě něj ovšem cítím i meruňkovou tuberózu.
V téhle první fázi mi ani nepřijde nijak zvlášť indolický. Doprovází ho jen hřebíčkový karafiát, poprášený jemným pižmem. Na živočišnosti nabere až v základu, kdy převáží zelený jasmín s pačuli a palčivou dřevitostí, stále mi to však nepřijde tak brutální jako dřív. Ovšem ten lehce svíravý, skoro až lehce depresivní pocit, který jsem z něj měla tenkrát, ten zůstal.

