L´orpheline
Tahle kadidlovka je úplně jiná, než jsem čekala. Ani mně se nezdá vyloženě kostelní, na to je tam spousta dalších tónů. Vypadá to staré zaprášené kamenné stavení (štiplavý drcený pepř a kadidlo). Uvnitř se nachází velká plechová vana, kde si právě náš "sirotek" (sladce živočišné pižmo) dopřává ledovou koupel v levandulovým mýdlem. Místnost je vyzdobená jalovcovým chvojím (ve Fille en Aiguilles, jíž zmiňují andry a Foteini mám spíš klasické jehličí).

(http://1.bp.blogspot.com)

(http://s3.amazonaws.com)
Po rozvonění dojde ke zlomu. Kadidlo - klidně si zase pomozme tím krbem, které zpočátku působilo chladně a kamenně, i když vyloženě ne mramorově, přesto má typově nejblíž asi k tomu v Encens et Lavande, je zapáleno ambrovými dřevy, takže začne přece jen malinko hřát a doutnat. Na chvilku tak povolí jeho kamenná forma, zhoustne a trochu zvoskovatí.
(www.standout-fireplace-designs.com)
Tenhle oheň však nemá dlouhého trvání, neboť větrová levandulová svěžest, studený kov, ani jalovcové chvojí nehodlají přijít o svůj dosavadní vliv nad "sirotkem", takže kadidlo už jen tak nesměle poškytává a vrací se do původní podoby. Pořád si nejsem jistá, zda ji budu potřebovat, jedno vím ale určitě, tohle už můžu po delší době aspoň zase považovat za Lutense (nepočítám Laine de Verre). A vlastně teď mi to docvaklo, takhle zhruba jsem chtěla, aby voněla La Vierge de Fer
.


