To nemusí znamenat. Můžou přece naopak vydávat úspěšnej titul/dobrej překlad i víckrát... u těch překladů by se asi dalo najít i na internetu, kdo dělal první (nebo kterej je pokládanej za nejlepší) a kdy, tak z toho uvidíš, jestli máš ten nejstarší nebo ne...
Včera jsem koupila knihu rozhovoru redaktorky s doktorem Radkinem Honzákem a hned v metru se začetla. Asi si ji nechám a koupím ji ještě jednou.
"A zaroven jsem cetla autory stare 500 let a byl to svezi, dnesni jazyk. Z toho prameni ma otazka, zda to proste vydavatel upravuje, protoze uz by se to cist nedalo vubec, nebo to byla opravdu jejich slova. "
To je zajímavá otázka. Třeba takové dva tisíce let staré Činy božského Augusta nebo (o maličko mladší) Aureliovy Hovory k sobě se mi taky četly velmi dobře (samozřejmě v překladu 
), nezvyklý byl jen větší výskyt přechodníků - z toho usuzuju, že se překladatel držel originálu i v tom smyslu, že neupravoval archaický styl na moderní. Asi ti antičtí autoři byli "současní" vždycky - vyjadřovali se jasně, výstižně a logicky... No, navíc je to přitažlivý pro dnešního čtenáře, vlastně taková exotika 
tak by byla škoda, kdyby ho vydavatel o ni připravil (sjednáním překladu, bližšímu dnešní hovorový češtině například).
Já jsem většinou dost líná číst v anglickým nebo německým originále, taky se u nás mnohem snadněji dostane překlad než původní dílo... ale řekla bych, že třeba v takovým Odeonu se vždycky dbalo na to, aby se co nejvíc zachoval původní styl autora, byť sebestarší. Jejich verzi vždycky věřím, že je originálu tak blízká, jak to jen jde. Ale není každý vydavatelství jak Odeon.
Mám od nich, mimo jiný, taky starýho dobrýho D. Defoe - Deník morového roku. 350 let starej text, a ačkoliv je ten věk znát, čili je to poněkud šroubovaný, čte se i tak dobře. Ale jak už jsem řekla, mně se ty složitější a rozkošatělý věty a výrazy vždycky líbily... jinýho můžou zas naopak otrávit.
Tak když jsme tak u toho Odeonu, řekla bych, že slušnej vydavatel je ke starýmu autorovi ohleduplnej a nezasahuje.
Přežvejkat něco pro prostej lid, na to stačí Readers Digest 
to je, krome tech prvnich asi 50 (?) stran skvela kniha. Ta uvodni pasaz mi prisla strasne nudna a ztelesnovala vse, proc Irwingovi nemuzu prijit na chut, ale pak prisel uplny zlom, pribeh se rozjel a cely je velmi vtipne a otevrene psany. Asi si to vyhledove prectu znova. Akorat mam "ve fronte" asi tak tricet knih a netusim, kdy je prectu 
Haha taky mám frontu, potřebovala bych rok volna tak..a ne číst blbiny do práce a ztrácet tím drahocený čas :)
Ha, to je zaujímavé, mala som s tou knihou rovnakú skúsenosť. Asi jedna z tých, na ktoré si človek musí počkať 
No asi jo..teď to hltám a předtím jsem se u toho nemohla udržet..a dost to na mě působilo.
Pri preklade beletrie, predovšetkým tak "barvitej" ako je trebárs práve ten Pratchett, sa jednoznačne na preklade musí prejaviť osobnosť prekladateľa. Kantúrek je skvelý. Ono je to už smerom k poézii, kde vyslovene je nutné text znova prebásniť, takže do istej miery vznikne nové dielo. Preto sa aj pri citácii beletrie uvádza nielen autor, ale aj prekladateľ.
Takže istotne, čím novší preklad je, tým aj napriek snahe udržať čo najviac štýl bude jazyk modernejší, pretože je to jazyk, ktorý bežne prekladateľ používa. Neviem si celkom dobre predstaviť pokúsiť sa preložiť trebárs Dickensa dnes a pokúšať sa pri tom používať češtinu/slovenčinu bežne používanú v polovici 19.storočia, aj keď by to bol určite zaujímavý projekt.
Keďže momentálne študujem teológiu a súčasťou štúdia sú aj staré jazyky (latinčina, stará gréčtina, stará hebrejčina), musím skonštatovať, že niektoré jazykové nuansy už dnes ani neexistujú a nedajú sa celkom presne preložiť - a pri niektorých zas naopak oni nerozlišovali niektoré veci, ktoré rozlišujeme my a teda je treba viac-menej hádať, čo tým autor myslel.
Druhá vec sú potom vyslovene knihy schválne prerozprávané do modernej formy, viem, že v Čechách Ondřej Neff prepísal niekoľko Verneoviek a už roky si hovorím, že si jednu splaším a prečítam, pretože Neffa čítam rada a Verneovky som ako decko mala tiež rada, ale strašne veľa častí, hlavne opisných som preskakovala (a potom sa vracala, keď som zistila, že pri niekoľkostranovom opise tropického západu slnka mi tak akosi ušla časť deja), takže za takýchto okolností to môže bať aj fajn počin, ale neviem, ešte som sa nedokopala k tomu prečítať si to.
Ale inak zjednodušené podania klasických diel obchádzam a tie urobené pre deti vyslovene neznášam, proste na takú knihu má najprv dieťa dozrieť a potom si ju prečítať a nie mu ju pchať priskoro a ešte ochudobnenú.
V skratke - ak si dnes kúpiš Draculu od B.Stockera v pôvodnom jazyku, tak pokiaľ tam nebude uvedené, že je prerozprávaný (a kým), tak by to mala byť pôvodná verzia. Pri preklade je bezpečne text poplatný dobe prekladu.
Konec sveta je podle me nejlepsi Murakami, chytlo me to okamzite a nebyla jsem na nikoho zvedava, dokud jsem to nedocetla
Trošku vás opravím, dotisk je možné udělat jen v roce vydání knihy.
Jinak to vždy musí být nové vydání. Tedy i nové ISBN. Kniha může být beze změny.
(jsem nakladatel)
Jako jo, teď je to naráz úplně dobrý :)
V tomhle sychravém a ponurém počasí si na Konec světa vždycky vzpomenu. A to jsem ji četla před lety. Na mě dost zapůsobila a to jsem ji nejdřív ani nechtěla dočíst.
No, ta kniha působí dost, mně to tenkrát prostě nešlo, teď v pohodě, ale je to dost zajímavý.
Já jsem se celkem musela nutit, abych Konec světa dočetla. Tak jste mě teď nalomily, jestli mu mám dát druhou šanci. Ačkoliv obecně fantasy apod. můžu, tak od Murakamiho se mi víc líbí ty knihy, kde fantastické prvky nejsou nebo jsou jenom okrajové. Nečetla jsem teda ještě všechno, třeba mě překvapí.
ctu toto a je to vyborna kniha, zvlastni, ale moc se mi to libi
Jo, ta je fakt dobrá. A zvláštní, máte pravdu.
Tu knihu zmiňovalo už více lidí, až na knihu narazím, také si ji přečtu.
Já teď čtu Něžná je noc od Fitzgeralda a baví mě to. Líbí se mi jeho popisy, živě si dovedu vše představit, postavy, místa..
