Vert de Fleur
Vert de Fleur je jako intense verze od vůně Ombre de Hyacinth. Hyacint tady vykročil ze stínu a kromě květu vynikne více dužnatý stonek i s cibulkou. I po rozvonění si drží určitou šťavnatost, nemění se v suchou, starožitnou (plnou) pudřenku, nádech starých časů však má. Je trochu jako elegantní chypré pro elegantní dámu, i když stále s tou dužnatou hyacintovou šťavnatostí.
Vert de Fleur vidím jako černobílý obraz (jen později přibude světle zelená): Je březnové ráno, ještě tma, drobně prší. Květinářství v tiché postranní uličce je ještě zavřené a temné. Po chodníku se blíží drobná postava v přiléhavém černém oblečení a s kuklou na hlavě. Klekne si u výlohy květinářství, rychle se rozhlédne kolem a z brašny vyndá malý nástroj s umělým diamantem na konci a prořízne kruh do skla dveří. Když se tiše dostane dovnitř, přejde kolem váz s rozkvetlými květinami i kolem květináčů s malými rostlinkami. Cílem cesty je totiž bedna s hyacinty a dalšími cibulovinami. Postava si sundá kuklu, a hle - je to drobná žena středního věku. Neztrácí čas a začne cpát hyacinty do brašny. Celé rostliny vytržené z květináčků skládá jednu na druhou, ne moc šetrně, takže se jich do brašny vejde víc, i za cenu, že dužnaté stonky i květy budou rozdrcené a šťáva z nich bude všude. Sem tam se mezi hyacinty propašuje i jiná rostlinka nebo cibulka kdoví čeho. Když je brašna doslova nacpaná, žena tiše odejde z květinářství stejnou cestou a vydá se tichou uličkou ke svému domovu. Ve velkém bytě s vysokými stropy vysype rostliny z brašny a rozhází je po zemi. Kochá se vůní hyacintových květů i rozdrcené zeleně, která postupně trochu slábne. K večeru se pak v klidu vykoupe, nalíčí, trochu napudruje fialkovým pudrem a chystá se do divadla. Oblékne si dobře padnoucí kostýmek, vezme briliantové šperky a drahou kabelku, do které si ale pro jistotu (protože bez té vůně nemůže být ani chvilku) nacpe pár stonků hyacintů. A večer může začít!
Zdroj obrázku 1
Zdroj obrázku 2
Zdroj obrázku 3
.
...deliť sa rozhodne neplánujem!!!
.
.
.
.
.
