Retro - vzpomínky voňavé i jiné

Doma bylo heslo "stromeček musí být co nejbohatší." Hromady ozdob, řetězy, kolekce. Já poměrně brzy začala toužit po přírodním, nebo aspoň stylově jednotném, takže jsem některé krabic ozdobami svhválně schovávala. Máma je ovšem vždycky našla a všechno tam vždycky dověsila. Takže mé "vlastní" stromečky pak byly výhradně slaměné a jinak folklórní. Po x letech jsem zjistila, že mne to nebaví a postupně pořídila několik sad koulí a střídala strom modro-bílý, červeno-zlatý...do kterých postupně přibývalo dětských výtvorů či dárků. Letos asi budu chtít navěsit všechny ty máminy...

Já se musím strašně smát, co jsem si přečetla ty vaše vzpomínky na stromečky a plány, jak zdobit :). Za mého dětství to byl přesně mišmaš všech možných ozdob, každý rok se doukopilo pár nových, něco se nakřáplo a vyhodilo, stromek byl plný kolekcí (spodní patro ožíral náš pes, který si uměl vybalit čokoládu - no čokoládu, prostě kousek z kolekce :) ze staniolu a vánoce proležel pod stromečkem). Byl vždy až do stropu s ohromnou špicí, plný řetězů, lamet, muchomůrky na něm svítily... prostě až oči přecházely. Pak jsem měla vlastní rodinu a když dorostla dcera, začaly být "trendy vánoční stromky" - max jedna dvě barvy, střídmé, bez lamet - ježíš jen né lamety, mami, to je děsběs přece, prostě krásně vystajlované vánoční stromy.

Ale letos, letos jsme poprvé po dlouhých letech na vánoce zas sami, a já se těším, že sáhnu do nejzazší hlubiny půdy, vylovím tu obrovskou krabici s těmi starými ozdobami a pověsím si je všechny na stromeček. Jen lamety tam nebudou, to se bojím, aby je nesežraly kočky, to by nemuselo dopadnout dobře. A budu vzpomínat, jak jsme tuhle koupili s maminkou, tuhle jsem dostala od babičky... a tohle a támhleto...

Asi stárnu nebo co. Ale jsem moc zvědavá, jak to bude vypadat a jestli to nakonec nepřevěsím ve stylu posledních let do dvou tří barev :).

A jako vánoční výzdobu už mám na stole malý stromeček.  Tenhle.

a pamatujete na "cinkací stromeček"? děsnej kýč, který k nám domů přinesla babička, aby navodila tu správnou atmosféru... dodnes ho mám, jen ho musí vždy za něco schovat, abych to něžné cinkání mohla v pohodě užívat

No jéje! Andělské zvonění! Jen to něžné cinkání bych trochu rozporovala. Naši to vždycky po chvíli zfoukávali, že jim to vadí. Já tenkrát nechápala, až v dospělosti jim dala za pravdu, že když to pak jede rychle, je to dost kravál.

já ho mám furt, akorát on se pak roztočí moc rychle a je to otravný 

Reakce na siouxsie:

No jasně, ten máme doma taky (akorát momentálně nevím kde)...

no, je pravda, že to míváme trochu odtlumené, právě díky tomu že to musí být za něčím schované. ale řekla bych že tady vstupuje do hry spíš relativnost - u nás běžně z pokojů zní takový bugr, že tohle v našem pojetí je opravdu jen něžný cinkot vánoc

jak to, že se vám všem roztočí rychle? u nás ne... chcete říct, že máme nějaký eee retardovaný cinkací stromeček?

Strašně rychle, cinkne možná dvakrát za vteřinu.

Cinkací stromeček jsme měli taky, já ho snad letos u rodičů vyhrabu, to je neuvěřitelná nostalgie tohleto vlákno.

My jsme měli na stromku takovou všehochuť, všemožné typy ozdob porůznu poskládaných, figurky z kolekce, lamety, zlaté a stříbrné chlupaté řetězy, živé svíčky a prskavky.

Co jsme neměli a co jsem kamarádům záviděla, byly svítící elektrické řetězy žároviček, co nejen svítily, ale dokonce blikaly. Našim se to nelíbilo a já jim to měla za zlé, dnes to chápu a taky je nedávám.

elektrickej řetěz neblikací jsme měli, zato mi nikdy nedovolili opravdový svíčky a prskavky se mohly chodit pálit jen do vany. Stromeček s pravýma svíčkama a prskavkama jsem zažila až loni u kamarádů, kteří podlahu neřeší a bylo to naprosto skvělý!!!

dvakrát za vteřinu musí být dost vlezlý zvuk, to jo. ale u nás jede svoje ukázněné pomalé cink - - - cink - - - cink, nezrychluje... budu to letos muset prozkoumat, snad ho nepokazim

My jsme ten stromek podkládali kusem řezaného koberce, to by jinak nešlo, na zem běžně kapal vosk. Taky nám stromek občas chytnul, ale vždy se to včas uhasilo, nikdy jsme ho nenechávali bez dozoru, když byly zapálené svíčky. Jo, to byly časy :-)

Cinkací stromeček jsme taky měli, ale dávno nemáme, už vloni jsem přemýšlela, jestli si ho nekoupit.

Na živém jsme měli jen koule, prskavky a svíčky, plus cukroví z vánoční kolekce, to tedy jen dočasně :-). Svítící řetězy a různé umělohmotné ozdoby ala muchomůrky měli sousedi, líbily se nám se ségrou samozřejmě taky, ale mamka byla neúprosná, jen jednou nám povolial dát na strom nějakou vlastnoručně vyrobenou ozdobu, asi barevný papírový řetěz, a to ještě dost nerada :-).

Jo, a prskavky, když hoří, mi hrozně voní a vždycky mě ta vůně spolehlivě přenese do dětství. Něco na té teorii, že existuje propojení mezi čichovým bulbem a částí mozku pro ukládání dlouhodobých vzpomínek, asi bude :-).

Videla jsem ten stromeček myslim před několika lety prodávat na aukru za nejaky dost nehorázný peníze typu 600,-

Andělské zvonění mám taky někde nahoře v krabici, vždycky z toho popadaly ty kuličky, tak jsme je tam pak vázaly už zlatou nití... jak rychle to cinkalo už nevím. Možná ho taky ještě najdu :). Ono se snad i znovu prodává myslím.

U nas jsme meli na stromku jak prave svicky tak prskavky. No, koberec byl poznamenany... Ale vuni prskavek mam taky rada. 

Hašení stromečku byla oblíbená kratochvíle, zvlášt když už byl stromeček starší a sušší :). Ale vždycky se to zvládlo. Jen teda prskavky občas propálily obaly na dárcích, ale s tím se počítalo. :)

+ Torrah  - prodává se znovu a ten jediný pravý je prý za 690 :-d.