Cvičení doma

tak já jsem to v tom vlákně o jídle asi nějak blbě pochopila :-)

jinak bazály, kJ a kcal jdou mimo mě, koukla jsem na to kdysi na kal. tabulky, a zjistila, že toto nebude nic pro mě :-)

Já jsem dnes snídala lososa s batátovým pyré. Tam se cukr propašovat nedá a jídlo zasytí až do oběda. Ale uznávám, že to je už extrém

nene, to je moje chyba. vařila jsem podle receptu, který jeho autorka nazvala dietním. máslo už v něm bylo, akorát já zaměnila smetanu za mlíko, páč jako slabý počtář jsem měla za to na první pohled že mlíko nebo smetana napůl s vývarem je skoro to samý... no neni:-)

náhodou snídaně supr:-) ale dítko lososa nesnáší:-( nechápu

Když to tak čtu, tak co je tedy hoch ochoten pro zhubnutí udělat? Pohyb ne, omezení pečiva asi taky ne, ryby ne, zelenina ho asi také neuspokojí, takže? 

Myslím, že v jeho věku by to chtělo hlavně přidat pohyb.

no počkej počkej to zas ne, on ochotnej je, jde o to, aby mu to vydrželo. a ta rizika vidím hlavně já:-)

pohyb jo, jen ne sám od sebe, když ho nepřitáhnou kamarádi tak holt musím já postrkovat, on i pracuje okolo domu ochotně (sekání zahrady apod), jen je potřeba mu říct a dohlídnout. to už tak s děckama je...

no a omezení pečiva samozřejmě rozumově ví, že to je nutný, ale nutkání se nacpat... no kolikrát to nezvládnou ani dospělí. zeleninu jí, právěže mi přijde fajn, narozdíl od mnoha starších chlápků pro který je ovoce a zelenina sprostý slovo, že to bez problémů sní. jen je zas potřeba pobízet a dohlížet (a nenutit druhy který mu nechutnají, celer ne, rajče s radostí:-)

ono při těch "dietách" mi přijde jako největší průšvih když se člověk nutí do věcí který nemá rád, pak hladoví, trápí se a nevydrží. 

Tak to jo, je jasné, že nejtěžší je nastavit stravovací režim tak, aby člověk neměl pocit, že "drží dietu" a o něco se ochuzuje, ale by to bral jako běžný životní styl. Máte psa? Takové vycházky s parťákem by mohly syna motivovat. 

momentálně psa doma nemáme, kdyby projevil přání a byla naděje že se mu bude fakt věnovat, cvičák a tak, tak klidně. ale nanutit se tohle nedá, to by nedopadlo:-)

To chápu, byl to jen návrh. 

Ja teda myslim, ze to jak pisete s tema sacharidama a malo masa atd, tak to ma  hodne lidi presne tak. Fakt ze jo.

Tabulky, sacharidy a tyto veci bych řešila až později. Nejdůležitějši je podpora. Motivace. Pokud vy chcete víc než syn, aby zhubnul, tak se to nepodaří. Pořád mu opakujte, ze mu věříte. Ja mám bohaté zkušenosti. Byla jsem tlustej teenager. Měla jsem i.jídelníček od doktorky a máma se do něj ani nepodivala. Ja jsem v tom věku ještě neuměla vařit, taky jsem byla pořád ve škole, kde jsme neměli obědy vůbec. Takže jsem pochopitelně nezhubla. Trvalo mi to spoustu let, než se mi to podařilo a kdybych tu podporu tehdy měla, bylo by to určitě mnohem dřív. No a můj brácha byl jako pubertak taky pěkně vykrmenej, ale tehdy frčel skateboard, tak se vyskakal na správnou.váhu a dnes je z něj vyhublej vegan. Vy to určitě taky zvládnete!

Jinak ještě mě napadá,.že v pořadu  Jste to, co jite, byl jednou syn nějakého známého  českého fotbalisty a tam právě zmiňují ta specifika stravy pro tyhle dospívající. Klukovi teda.bylo asi 15? Už nevím...

díky moc za osobní zkušenost. já bych ani neřekla že chci víc, popravdě je to samozřejmě jednodušší nedělat nic a já jsem tvor líný. ale vidím sama že ho to trápí, zejména kvůli posměškům spolužáků samozřejmě, a těch si užil dost už jen proto že je malej, a teď ještě i tlustej:-/ no, a taky mi to už jednou ve slabé chvilce vyčetl. že za to můžu já...

na ten skejt (momentálně aktuální modely teda:-) jsem se ho právě ptala a prej pffff pennyboard je trapárna a longboard měl kámoš ale už na něm nejezdí... no, tak asi na nějakej zázrak co by ho chytnul nemá cenu čekat:-(

ten pořad pohledám, děkuju

To mi připomnělo,že mladší syn v pubertě,nebo spíš před ní, taky nabral a dost. Přitomsi myslím,že tam výkyvy ve stravování zásadní nebyly. Jasně, byl ve věku,kdy si mohl koupit sám bez mého vědomí čokoládu,rohliky...To kontrolovat nejde. Ale pohybu měl taky zhruba stejně.  Pak si šel pro nějaké papíry k doktorce a ta  mi vzkázala,ať se zastavím řešit synovu  oplácanost. Vyslechla jsem si,jak mám omezit cukry,tuky...No nic moc jsem nezměnila a syn během toho roku vyrostl snad o hlavu a od té doby je spíš hubený,šlachovitý.

Nojooo, debilni poznámky okolí, to je samostatná kapitola. Mně stačí ještě dnes nějaká "vtipná" poznámka a rozhodi mě to na půl roku, jak jste si jistě všimla... Třeba specialistka je tchýně, ta mi rovnou vypálí, že hubena nikdy nebudu, přestože vlastně hubena jsem. Jen ne rachiticka skinny fat, což je pro její generaci představa hubenosti..Vyrysovane bicaky rovná se tlustá, zejo ...A pak začínám blbnout, mám k tomu dost sklony. No, chce to pevne nervy, o tom žádná. 

bohuzel tady fakt k podobnemu vyvoji nejsou zadne geneticke predpoklady:-/ pod spodni hranici rustoveho grafu se pohybuje od cca roku a neocekavam zmenu. pediatra mame dobryho a dost to sleduje.

jo takova tchyne to je darecek:-/ kdyz si vzpomenu kolik invektiv (i zcela protichudnych typu moc tlusta-moc hubena) jsem strzila na adresu sve vizaze... tak mi to prijde skoro neuveritelny, proc to ti lidi delaji? a to pisu o dospelych lidech, decka jsou jina kapitola...

mně se malí chlapi líběj, ale zásadní je, aby z toho neměli mindrák. Ale když nemaj, tak fakt dobrý :-D

No přesně. A ta sama baba mi vnucuje strudl  u nedělního oběda se slovy, že si to můžu dát, kdyz jsem tak hubena. Absolutně netuším, proč to ti lidi dělají, ale asi nejsou zcela v pořádku.

jedna vzdalenejsi pribuzna ma tchyni, od ktere jsem asi nikdy v zivote neslysela jedinou vetu, kterou by se do nikoho nenavazela. ta i kdyz mluvi o pocasi tak musi striknout jedovatou slinu:P to je az obdivuhodna schopnost tohleto:-))

tak mne se taky libili, jinak bych si s jednim neporidila dite:-) bohuzel asi to v nich nekde je i kdyz se to nezda:-/ no a ty geny... jako fakt me mrzi ze jsem tim diteti do vinku nedala nic dobryho. byt jsem u sousedu za tenhle nazor sklidila tvrdou kritiku, je to tak.