Cukína! No jo, tak jsme to říkali. Podle mě se v Česku rozšířila zhruba v 80. letech. Já si ji pamatuju na zahradě odjakživa, ale úplně tradiční to na zahradách podle mě nebylo. My jsme ji hlavně smažili, dělali z ní bramboráky, buchtu, ty malé se plněné zapékaly s mletým masem a sýrem a pak ji máma určitě přidávala do různých zeleninových jídel.
Pro mě je zajímavý, jak je populární, přitom je skoro bez chuti a zápachu. Nebo možná právě proto je tak populární. Dá se nacpat všude a poznat to není. Taky ji pěstuju, ale je to taková výplň. Jednou jsem zkoušela z ní polévku nebo zelí a samotná nic moc. Musí se k tomu dát něco výrazného.
