Postřehy z Japonska

Taky jsme byli v nějaké dílně, kde se pořád ještě kimona ručně malujou. Kimono je složené z několika dílů, maluje se to zvlášť a pak teprv sešívá. A hedvábí může mít různou strukturu, už v látce může být vytkaný nějaký vzor.

A už dám pokoj. měla nám tu Garfie psát o životě v Japonsku a já jsem to stočila jiným směrem.

Kokoska Co blázníš, to není žádná moje osobní prezentace, napsala jsem to na začátku jasně!!! Navíc to je moc zajímavé, klidně přidávej, ta dílna by mě moc zajímala!

Garfie zrovna z ní mám skoro všechny fotky rozmazané, čert mě mohl vzít, když jsem to po návratu zjistila. Měli tam moc krásné věci. Kromě kimon tam dělali i nějaké dekorace do interiérů, paravany.

Kokoska Já už studuju, kde je nějaké muzeum v Tokyu, vy jste byli asi v Kjótu, co? Do teď mě nějak nenapadlo, že by tam nějaké mohlo být, ale když je v Jokohamě muzeum instantních nudlí, tak to by bylo, abych neobjevila i kimona!

Garfie jo, ale presne ti nereknu, jak se to jmenovalo. Ja jsem si tenkrat moc nepsala nazvy a jmena mist, coz me ted hodne mrzi, protoze jsem to samozrejme zapomnela. Byla to takova ctvrt tradicnich mensich domku s krasnyma zahradama, pak jsme se v jednom byli podivat.

Malovani na hedvabi je teda veda, je spousta technik a druhu barev, taky se to odviji podle konkretniho hedvabi a ucelu. Ja jsem pak doma byla asi na trech kurzech, mam jeste nejake barvy a potreby, ale uz pak nebyl cas. Takze uz to asi budu moct vyhodit. 

Hlavne to chce trpelivost, musi se peclive udelat kontury, na to jsou zvlastni "barvy", bud bezbarve nebo treba zlate, stribrne, jak je potreba. Kdyz se ty kontury dost presne nespoji, tak je prusvih, protoze se maluje vetsinou na vlhke hedvabi a barva se pak rozpije a mezerou v te konture dostane tam, kam nema. Taky se musi pri praci s vic barevnyma vrstvama trpelive pockat, nez to dobre zaschne, pripadne to jeste nejak zafixovat, treba teplem, aby se do sebe ty barvy nevpily.

Kokoska V Kjótu si to najdu, tam bych i něco takového čekala, to je kulturní město, ne jak Tokyo  Ale je to hrozně daleko, jako rezident nemám nárok na žádné turistické slevy, to se cestuje dost špatně. :-( Jednosměrný lístek přijde na cca dva tisíce. 

Garfie Au, to jsem ani nevedela, kolik nas asi staly vsechny ty prejezdy.

Kokoska No jako turista je to právě v pohodě, dají se koupit speciální pasy na všechny státní dráhy, na týden to stojí cca pět tisíc korun a můžeš jezdit nonstop. Ale jako rezident je nesmíš využívat. :-( A dají se koupit jen v zahraničí. 

Garfie jo tak. Ty cestovky to urcite maji nejak osetrene. 

Kokoska Určitě, je to právě hrozně výhodné, já tu cenu projela jen na cestě do Tokya a zpátky na otočku od nás ze severu. Když jsem takhle vezla neteř na letiště, docela to bolelo!

Jo, tak jsme měli Japan Railway Pass, paltil i na Schinkanzeny kromě těch nejnovějších.......

Ty kimona závidím, já envím, jestli to bylo dobou, místem, nebo kombinacích, ale ve výsledku jsme jen letmo zahlídli pár žen v kimonu - nic, co by se dalo vyfotit. A to ani v Kjótu (ale byli jsme tam jeden den)

Magráta A víš, že ona prý to kimono neměla bílé? Někde jsem četla, že bylo smetanové. :-) A není to klasické kimono, ale má menší velikost, je šité přímo na ni. Je velmi zvláštní, protože má ten černý límec, to by si v Japonsku nikdo neoblékl, je to typický znak Yakuzy. 

​už je ta debata dál, ale tohle mě hrozně zaujalo. Ona právě byla Yakuza. To mi přijde teda bomba, že Tarantino řešil takové detaily. 

continuity  Je to úžasný! Kdysi jsem o těch detailech četla dost rozsáhlý článek, ale už je to dávno a moc si to nepamatuju. Jen právě, že bylo šité speciálně na její velikost, takže je kratší než obvykle. Běžně jsou kimona jednoho rozměru a upravují se až na postavě těmi různými pásy a podobně. 

Kokoska To je krásne. Vďaka za rozšírenie obzorov:-).

viktorka_od splavu Není to jen tvůj dojem, jen šourat  Ale zase, když máš nějaké neslavnostní, lehké, tak úplně normálně, jak třeba v dlouhém županu. 

mirajo Jo, podrážka, síla co? Nejhorší jsou ale ty tradiční "geta", foto z googlu, ty často mívají třeba v rjokanech (tradičních hotelech) nebo v onsenových oblastech na půjčení, abys v nich mohla vyběhnout ven a to je teda děs. Chodit v tom je opravdové umění. 

​Když je vidím, vždycky si vzpomenu na metaře

dorota neni zac, ale ja fakt muzu sdelit jen to, co jsme videli behem tri tydnu. Nikdy jsem na delsi dobu v Japonsku nebyla, navic jak jsem psala, bylo to diky nabitemu programu dost v tempu a nebyl cas na nejake velke nasavani atmosfery.

Kokoska Rozumiem. Tiež zvyknem chodiť na poznávacie zájazdy s cestovnou kanceláriou, na cca dvojtýždenné, človek síce nemá možnosť vidieť všetko, ale aj tak mu to poskytne aký-taký obraz o krajine. Tie fotky tých kresieb na kimoná či paravány sú super, to by sa mi určite páčilo. Avšak vzhľadom na moju fóbiu z lietania a moje finančné možnosti sa do Japonska asi nepozriem, takže vďaka za možnosť spoznať krajinu aspoň cez fotky, či už Vaše akebo Garfie.

Garfie našla jsem kupodivu program té naší japonské cesty a ta dílna na barvení a malování hedvábí je Kanazawa. Pak jsme jeli do Kjóta, tak mi to i ve fotkách nějak splynulo. A ta dílna byla ve čtvrti Nagamači, kde jsou samurajské domy.