Fiction
Nene, já se za stařenu nepovažuji, na svůj věk nevypadám, jenom mne zaskočily problémy s pohybovým aparátem a úbytek sil. Mam práci kdy celý den stojim na nohou i 13 hodin v kuse, přesto jsem ještě před rokem měla sílu 3x, 4x týdne si zaběhat 8 km, dát si kolo v tempu, takže jsem dorazila domů spařená jak jetel
a vydrapat se na Lysou se šťastným úsměvem pod 1,40 hod.
Mé současné problémy jsou hodně dány tím, že pro práci jsem žila, prodejnu jsem budovala od nuly, bylo to jako moje dítě, obětovala jsem tomu i volný čas a změny které firma vymyslela mne odrovnaly, proto ty 2 panické ataky.
Problemy se spánkem mám dlouhodobě, snažila jsem se je vždy řešit sportem, ať jsem večer unavená (a nakonec jsem nemohla spát, protože mne vše bolelo
). Což v 30ti spát pár hodin je OK, ale v 50ti už to nestačí, když tě čeká celý den na nohou, a v práci musíš ještě v 19 večer s úsměvem a elánem vysvetlovat proč by si měl zakaznik koupit místo IQOSU, třeba GLO, a vyargumentovat všechny výhody, tak aby to znělo přesvědčivě a věrohodně, a zakaznik mel pocit ze mu fakt někdo poradil.
Takže proto že je mi právě jenom 53, tak bych tu závislost na prášcích na spaní chtěla řešit, a zároveň trochu utlumit ty myšlenky které mi v hlavě lítají jako bumerang tam a zpět, co by se v práci dalo udělat jinak, líp, a jak to celé posunout vpřed, a to je to co mi právě spát nedá.