Omfg

viktorka_od splavuMusíš víc zvostra.-D

Karja no on je tak podobnyho veku a i kdyz neni muj nadrizenej preci jen je vys v potravnim retezci, tak to zas moc zvostra nejde:-) spis by me zajimalo proc:-P asi musim konecne poptat ostatnich kolegu jak na ne reaguje

viktorka_od splavu Mně nedávno, pozdravil po 8 letech jeden chlap tady z ulice, s jeho ženou si tykám, musí vědět, kdo jsem, potkávala jsem je společně, i jsem ho někdy sama zdravila, tak to jsem pak přestala. Hele já to  tak nečekala, že když jsem je potkala s manželkou, tak na jejich "ahoj, dobrý den" jsem odpověděla "ahoj Kláro" (jsem zvyklá zdravit takhle se jménem, když tykám) a vůbec jsem ho neregistrovala .

Karja já doufám, že se nikdo příčetný neurazí, když ho nepozdraví malé dítě. Že si třeba akorát pomyslí, že ho neumím vychovat a to přežiju

Evaeva tak neurazí se, ale mně to mrzí. Třeba tady jedna paní věčně mým dětem na koupání u rybníka trhala maliny, a vždycky na ně byla milá, povídala si se mnou, no tak to mě pak sakra mrzelo, když ji dvakrát po sobě cestou do školky nepozdravily, tak to jsem nepřešla s nimi mlčky, ale řekla jsem jim, že je to naše kamarádka a zdravíme jí pořádně. 

Evaeva Okomentuju to: tak příště. Ono taky záleží, jestli mu je 6 nebo 16. 

Karja aha, chápu. Já to holt beru podle sebe, mně nevadí, když mně děti nezdraví.

Karja presne tak, mrzi me to, kdyz potkavame pravidelne nekoho konkretniho a najednou ho Tonda nepozdravi. 

Jinak to "jak se rika?! pripadne "neslysim!" pouzivam, protoze Tonda vubec neumi poprosit a jen na me steka rozkazy. Podej, prines, chci. A pritom ja jemu vzdycky rikam prosim. Takze tam napodoba nezafungovala a tak se to snazim vymahat, protoze mi to vadi. Rada mu cokoliv podam, ale na ten ton, kterym na me vola "podej mi vodu!", jsem fakt alergicka

Evaeva Já myslela, že to mrzí mně jako jejich mámu;-). Jako osobu, kterou dítě nepozdraví je mi to asi jedno, ale samozřejmě když mě někdo hezky pozdraví, nějaký prvnáček sám, kamarád třeba synovce nebo někdo ze sousedství, potěší mě to hodně. 

711990 Jo přesně, prostě ty projevy dětí jsou individuální, chce to individuální přístup, nelze to smáznout plošně "nepřipomínat, nedávat pokyny"..... Musí se proutek ohejbat dokud je mladej:-D.-D

711990 no nasi kricia (mladsi to odkukal od starsieho) len "vodu"! Pripadne este "som smadny!" Na to reagujem "co vodu?" A na druhu otazku "Tak sa napi" . Tiez tam priklad vobec nefunguje a to si davam hodne pozor, aby som pouzivala slovicko "prosim" ked nieco po nich chcem.

Edit. Mladsi je v tomto teda dost v pohode ale tie starsieho maniere casto napodobnuje :/

711990 myslíš Vodu!, to znám moc dobře. Já řeknu akorát, že tahle prosba se mi nelíbí a dál to neřeším. Ale když chce na tablet, tak to je Prosím, prosím, moc prosím, mohl bych...Takže evidentně to umí. Mně takhle prudil táta a dodnes je to jediný člověk, u kterého se cítím blbě, když ho o něco prosím.

Mrakoplas ano, tak na to jsem zapomnela "voduuuu" zname u nas taky! 

Zuzuli 

"​Akorat ze ani dospely se dost casto jako dospely chovat nezvladaj"

A tímhle konstatováním je chválíš nebo odsuzuješ? A toho dědka jsi poslala do prdele proč? Protože stejně jako to dítě dal průchod svým emocím? Ts ts!

Tak dítě na to má právo, dospělý ne? Ano, vidím jistý rozdíl, jako každý. Pak ale nechápu, proč vyžadovat naprosto stejné zacházení s batoletem jako s dospělým, když ty rozdíly prostě existují.

barbucha seberegulace je neco, co se clovek uci s vekem a co dozrava. Takze kdyz nekdo, kdo i pres svuj viditelny vyvojovy naskok tohle neovlada, je jeho pohorsovani se nad batoletem, ktere k te seberegulaci jeste nema nastroje, minimalne trapne

Zuzuli mne by fakt zajímalo, jestli já jako dospělá mám se seberegulaci (a občas mám) problém, protože mě to nikdo neučil, naopak se projevy tady těch emocí potlacovaly. Jestli fakt lidi, kterym to bylo odmala ukazovany, jak to vybít bezpečně, tu kontrolu pak zvladaj lip 

Garfie jsem pozadu s dočítáním, ale to je zajímavý, co píšeš o relativně volný výchově malých Japonců. Jak pak vychovávají starší děti? Přijde mi to ve velkým kontrastu k těm ultrapřísným rodičů z vaší školy, co jsi zmiňovala předtím. To jsou taky Japonci?

Potrefenáhusa ja myslim, ze to je propojeny.

ja se tu seberegulaci musela fakt jako dospela naucit uplne od niceho (v terapii), u nas se pri zachvatech vzteku sprchovalo studenou vodou a tak, jako uplne efektivni to z dlouhodobyho hlediska nebylo no :D

Potrefenáhusa to me vlastne taky. Ale trochu doufam, ze to pomuze. 

Muj deda tvrdil, ze deti maji byt videt ale nikdy slyset. Pradeda byl pry studeny cumak, co se s detmi ani nebavil, jen je obcas vzal rakoskou. A tata nesel pro facku daleko, ale vzdycky bylo videt, ze se proste jen neovlada on. Zrudnul, sliny mu litaly od pusy, rval. Vyrval se, neco po me hodil, prastil me. Ulevilo se mu. Za chvili prisel, ze se udobrime. V puberte meli s mamou pravidlo, ze kdyz budu na mamu drza, tak mimma dat facku a za kazdou, co mi ona pred den da, mi da on dve, az se vecer vrati z prace. Na rodinejch oslavach, kdyz si dal nejaky alkohol, pak vzdycky vykladal, jak jsem uzasna hodna holcicka, ale obcas me musi poradne "pobejstrit". Bylo to silene ponizujici, kdyz se chlubi tim, jak mi da par facek a jsem zase dokonala... Jeho jeho otec trestal tim, ze s nim treba dny nemluvil, vzal mu dvere od pokoje... Proste on se ty emoce bezpecne ovladat naucit nemohl, on si dodnes mysli, ze to bylo skvele, rychle a ucinne reseni. Vyresili to a zase jsme byli kamaradi. A nas vztah tim hodne utrpel, teda z me strany. Oba moji rodice jsou navic ucitele, chlubici se stale tim, jak dokonale, hodne, chytre a bezproblemove deti maji diky sve dokonale vychove, zkusenostem, praxi a znalosti detske psychologie.

Takze ja se tedy sebekriticky priznavam, ze ja jsem ted uplne extremne citliva vuci podobnym projevum vuci detem a nejakym autoritarstejsim pristupum a jsem fakt hodne tolerantni k jejich "zlobeni" a projevum. 

Ale ja jsem i ta, co dceri porad opakuje, ze treba muze plakat, pokud to potrebuje. Klidne kricet, dupat, hlavne, kdyz nikomu neublizuje. A teda se mnou ty zaseky, kdy lezi na zemi a rve, nemiva. Ma je jen s temi, ktere tim vytoci.

Ja mam proste nekdy pocit, ze to nejsem ja, kdo to dite vychovava. Ale ono vychovava a uci me. Byt klidnejsi a vyzralejsi

Zuzuli ty jo, to jsou hrozný výchovný vzorce. A je strašně super, že to u tebe končí!