Přiznání

Miluju Pipi

Já mám Karkulína ráda od dětství, ale teď jako dospělé, mi taky říkala kamarádka, jak ho nesnášela, hrozně sebestředný, no prostě hrůza, že tu knížku vůbec neměla ráda. A když jsem to četla nedávno dětem, musela jsem jí dát docela zapravdu. Ale pořád je to legrace. A Děti z Bullerbynu umím taky nazpaměť :-)

Mísa Saturninových koblih bývala k zakoupení v Café Imperial. Pěkně vystavena na pultě s patřičnou instruktáží pro hosty. Tenkrát si ji cenili hodně vysoko, ve skutečnosti úplně nestáli o to, aby si ji lidé kupovali příliš často.

Existuje literární test, možná byl v angličtině, možná je v čj i aj, a jmenuje se nějak jako "poznáte literární díla podle první věty?" Určitě byste uspěla!

Můžeme si založit vlákno :-)

Počkejte, to nebylo ve Slavii?

Já ho ani dětem nečetla, hajzlika mrňavého.  Ony si ho v knihovně ani nikdy nevybraly, přitom jinak po AL šly. Mám pocit, že starší to odněkud znala a nelíbilo se jí to. 

Pokud vím, v Imperiálu po jeho otevření.

Ten test nebo nějaká jeho varianta  je tuším někde na idnes, nedávno jsem si ho dělala.

Myslela jsem, jestli ta úvaha v úvodu k Saturninovi patřila do kavárny Slavia. Nevíte tedy, proč si to tam představuji? :-) Ale Šimek s Grossmannem tam svoje povídky psali, to vím jistě!

Já mám knihy Astrid Lindgrenové moc ráda, ale Karkulína nemůžu vystát. Je úplně pitomej a všechno za něj odskáče Ben, nechápu, jak se dětem tak knížka může líbit. Když o AL besedujeme s dětmi v knihovně, Karkulína vždycky strčím až do zadní řady výstavky a když mě na něj nějaké dítě upozorní, tak jim natvrdo říkám, že ho nemám ráda, tak ho dávám dozadu

Nejkrásnější kniha, co se námětu a příběhu týče, je podle mě od AL Ronja, dcera loupežníka  Četla jsem ji tedy až jako velká a moc mě mrzí, že na ni nemám žádnou dětskou vzpomínku a zajímalo by mě, jak by se mi líbila třeba jako devítileté.  Ale ten příběh je tak krásný! Daří se mi celkem nadchnout pro něj i děti v knihovně a když skončíme s povídáním, obvykle se poperou, kdo si ji vypůjčí :)

A jako malá jsem měla hrozně ráda Děti z Bullerbynu a líbí se mi dodnes. Asi že tam všechno bylo takové uspořádané. Měla jsem v dětských knížkách vždycky ráda, když hlavní hrdinka vykreslovala třeba svůj pokojíček nebo zahradu tak, že jsem si to všechno mohla pěkně představit a představovat si, že jsem ona. Lisa s Annou by určitě byly moje skvělé kamarádky :)

Sweet Potato Jestlipak k těm oblíbeným scénám patří i kousek falunské uzenky, té nejlepší!

Šošanah mám dojem, že odkaz na ten test dával někdo na MP. Já bych asi uspěla spíš v posledních, na ty si naše češtinářka potrpěla :-)

žluťásek jejda, kousek falunské uzenky mám spojené s tátou, to mi vždycky čítával na dobrou noc! :-)

(teda, poté co mám vlastní děti a muže, předpokládám, že mi JEDNOU o falunské uzence přečetl, ale v mých vzpomínkách jsme to četli mockrát a moc se tomu smáli!!)

http://kultura.zpravy.idnes.cz/poznate-ceskeho-spisovatele-ci-spisovatelku-podle-prvni-vety-jejich-znameho-dila-gi8-/soutez_kviz.aspx?id=497

Fassbender bez vousů není to pravé ořechové, nějak vyniknou ty jeho divné oči.

V posledních? Máte nějaký dobrý příklad, který Vám češtinářka vštípila? :-)

Mé nej scény byly Anna a já nevíme samy, co děláme a druhá je tuším z kapitoly V Bullerbynu je pořád veselo (jak Lasse spadne na chůdách do pomyjí a říká "co by jeden neudělal, aby druhého pobavil") S falunskou uzenkou mi jich bylo trochu líto. A s těmi popisy jsem to měla úplně stejně jako ty. Hned bych se šla do bezpečí Bullerbynu schovat.

A tématická stížnost: na Nové rok jsem zahlédla kousek pohádky o nějakém Království potoků či lesní říši nebo tak něco. A oni tam úplně sprostě ukradli to rozpočitadlo dětí z Bullerbynu! Taková drzost!

Ronju jsem četla, ale až potom, co jsem část slyšela v rádiu po drátě. Úplně si to vybavím, asi třetí třída a já čekám na taťku v jeho cimře ve špitále (je doktor) a oknem padá takové zimní světlo. Anebo to bylo úplně jinak 

zde ti světoví

Já jsem ještě milovala tu kapitolu, kde Anna a Lisa opatrují Kerstin a potom jak všichni nocují na seníku, to mi přišlo strašně dobrodružné :) Ale vlastně bych tu mohla vypsat skoro všechny kapitoly, neměla jsem moc ráda jen tu s ševcem, protože jsem se ho bála.

Nemá!!! Fassbender žádný divný oči nemá!!!!

Ale já si Vás nezjišťovala, přísahám :-) zná vás manžel a náhodou vás zmínil, už ani nevím při jaké příležitosti.

Jasně :-) "Na tvůj hrob Jeníku Ratkine, včerejší a poštetilý..." (Fráňa Šrámek, Stříbrný vítr), za tu dám ruku do ohně. 

A už bych se nevsadila, ale mám dojem, že Mrštíkova Pohádka Máje končí slovy "...i princezny mají děti." :-)