Garfie no ale az do dvou generaci pomalu skoro vymrou, to uz tech technologii moc nevymysli. A taky nechapu, jak zo delaji kdyz maji dite s poruchou reci, ADHD apod. Ty proste odepisou hned na zacatku? To nevydrilujes.
Ja teda zadne Asiaty neznam. Ale kdysi na stazi jsem mela kolegu Taiwance. Tam maji medicinu snad dokonce delsi nez u nas. Kluk se porad neco drilloval. Ale ve vysledku mel jen nasprtano a v realu vedel skoro min nez my ostatni. Rozhodne zadny zazrak a schopnost improvizace tedy velmi spatna. Jeste se na prvni akci tak opil, ze musel do nemocnice. Asi mu nedoslo, ze asiati nemaji casto funkcni alkoholdehydrogenazu, coz je fost vyrazna neznalost 
Co vás dnes zaujalo
16. listopadu 2019 12:21
Reakce na Garfie:
Ta Korea je ale fakt mazec, já bych vás tady mohla zavalit historkama od korejských kamarádek, kdybyste chtěly. Ale to je většina Asie, já jsem tady získala dojem, že slavná éra Evropy už byla. Teď nás zbytek světa vnímá jako roztomilý skanzen, taková Země pohádek, kam jedete na výlet...ale kde se nic skutečně důležitého neděje.
Nejen Korea, kamarádka se teď vrací domů do Singapuru a je z toho ve stresu rok předem, dítě jí bude nastupovat do první třídy, jenomže ty singapurské už umí plynně číst a psát, většina ještě před nástupem do školy.
V naší škole jsou Číňani považovaní za matematické génie, co se týká matiky, tak je pro srovnání, můj syn teď napsal české přijímačky bez přípravy na 35 bodů (nic extra, ale na gympl by se dostal), v logické olympiádě byl mezi 4% nejlepších. Ale školní sebevědomí má mizerné, ve škole patří k těm horším, z matiky má trojku.
A o Indech nemluvím, ti vynikají ve všem.
Prosím zaval nás historkama, je to moc zajímavý .
A za druhý, jak dlouho tam takovýhle tlak fakticky existuje? Je to otázka dejme tomu posledních 20 let nebo od války nebo odjakživa?
Josjá bych to viděla podobně, ta schopnost improvizace nebo vůbec hledání jiných cest je to, co jim chybi. Čína speciálně profituje z krádeže technologií, které pak je schopna efektivně chrlit po tisících kusů. Ale kdyby ctili patentovou ochranu, žádnej hospodářskej zázrak se nekona.
A Korejci jsou příšerně nepruzni, oni to dohánějí tím extrémním nasazením, ale věc, kterou tady v noci rozhodně mechanik, max parťák a ráno je to hotové, tak v Koreji tři dny eskalovali na nějaké manažery. V Singapuru taky vypadalo všechno skvěle, akorát jedno pitome rozhodnutí zpozdilo muži dodávku o měsíc. Přitom to šlo vyřešit jinak, kdyby trochu přemýšleli.
Tím nechci nijak zlehčovat to, že pulka Evropy, kromě některých profesii, jede na worklife balance, já když vidím občas ten Twitter (hlavně se nepředřít), tak si myslím, ze to nás taky jednou dožene.
Jos Já se o tomto bavila s kamarádkou Japonkou, co žije v ČR (a za žádnou cenu se nechce vrátit) a ta taky říkala, že má pocit, že se to nakonec na té vysoké srovná....Ale třeba ty technologické obory, kde je potřeba matika i vysoké manažerské posty už myslím Asiati dost ovládají. A jinak pochopitelně, že nemluvíme o 100% rodin ani dětí, ale prostě ten trend je tam velmi výrazný.
Mně ani nepřijde, že by měli výrazně míň dětí než u nás, já myslím, že ten trend míň dětí nastupuje i v Evropě. A naopak znám Japonce i Číňany se třemi dětmi, není to úplně výjimka. Korejce teda ne, tam fakt maximálně dvě.
Lenka22 Vlastně vůbec nevím, já myslím, že ta Asijská společnost je obecně pracovitá, takže zatímco dřív dřeli ve fabrice, teď dřou ve škole. Historky už jsem tady naznačila, letní tábory pořádané univerzitami na celém světě už pro děti koem šesté třídy, od syna spolužák (takža po 6. třídě) jel s rodiči na tour po kanadských univerzitách, normáně oficiálně dojednané schůzky. Po škole rovnou všechny děti do odpoeldních škol, kamarádka Rumunka, co měla děti na mezinárodní škole v Soulu mi líčila (80% dětí byli Korejci), že před školou stojí odpoledne desítky velkých autobusů jednotlivých odpoledních škol, rovnou nabírají děti a odváží je. Domů pak chodí podle věku mezi sedmou až jedenáctou večer.
Oni se hodně učí i sami, Indický spolužák od syna sjíždí duolingo asi na dva další jazyky (mluví plynně anglicky, hindu, japonsky a ve škole se učí španělsky), další Číňanka latinu, rozumíš, jen tak, nikdo je nenutí a je jim 12. A tak....
Jo, zapomněla jsem dodat, že velká část rodičů (i v Japonsku) se snaží dostat děti na soukromé školy, ale ty jsou pekelně drahé a navíc, pokud je dítě pod nějakým průměrem, tak ho vyrazí, to máme ve smlouvě i my. A jako bez milosti, teď byl u nás ve škole případ, že holka nechala napsat nějakou esej AI a vyrazili ji ze školy, rok před maturitou.
Garfie a jsou ty děti v pohodě, šťastné? Já chápu, že asi nic jiného neznají a berou to jako samozřejmost. Ale vidím svoje děti, jak se těší ať flaknou školním batohem do rohu a půjdou třeba na fotbal, s holkama ven nebo i pařit u toho compu. Věnovat se od nevidím do nevidím škole mi prijde šílené, ale jak píšeš jina kultura.
Raduza já nevěřím, že se ten tlak nepodepisuje na psychickém zdraví. I když je to jiná kultura a důležité jsou pro ně jiné věci.
Evaeva myslim, ze psychicke zdravi se neresi, jako se dlouho neresilo na zapade. Proste to tak bylo, tecka. Pak taky bude rozdil, o jake zemi presne mluvime. Jizni Korea a Cina budou uplne jiny svet. V Cine ta nova bohatsi generace stale tvori naprostou minoritu a zivot mimo metropole a privilegovana mista bude stale priserny. To se asi uplne nedozvime, zname jen stripky jako Etzlerovs kniha apod. Svagrova zila asi dva roky v Sanghaji, ale v koncernu VW, tam nesmeli v podstate vychazet z "mestecka".
Evaeva asi podepíše, ale nikdo to neřeší.
Dětství stráví ve škole, zbytek života v práci. Pak se diví, že vymiraji.
Reakce na Garfie:
Víš jak je to egyptský přísloví...K dítěti do tří let se chovej jako ke králi, od tří do čtrnácti jako k otroku a od čtrnácti jako k dospělému.....Myslím, že na tom něco je, akorát toho nejsem schopna.
To je pěkný! Ale kdo na to má nervy, že jo. A nezaměnit ten věk
Raduza Tak ty děti mají i hodně těch volných aktivit, v rámci školy dělají hodně sporty, hudbu a tak...jen je to všechno takové hodně nalajnované a to studium je prostě priorita.
Evaeva Oni zase hodně upozaďují soukromý život, třeba když jsem si stěžovala tady Japonkám, že se mi zdá, že děti (moje) nemají moc prostor pro nějaké aktivity a kamarády mimo školu, tak na mě dost hleděly, že tak to přece je, že na high school se maká a paří se až na vysoké. I mi říkaly, že je těžké se dostat na univerzitu, ale když už tam jsi, tak ji většina dodělá, že to je proti střední leháro. A podobně kamarádka Číňanka, bavily jsme se o chlapech a ona si vzala svého prvního kluka, seznámila se s ním až ve třetím ročníku univerzity, pro mě úplné wtf.
Garfie mně přijde, že je to velký tlak na výkon. Co se stane, když se na tu vš nedostanou? Oni to samozřejmě nevnímají takhle napřímo, jsou zvyklí v tom žít, ale někde to vyhřeznout občas musí
Ostatně to, že se ty tvé známé nechtějí vracet domů, o něčem vypovídá.
Evaeva Jasně, je to tak. Ono taky já tady taky tak různě míchám ty Asiaty dohromady a všude je to trochu jiné. :-)
Mně přijde že ta Korea fakt teď jede hodně na úspěch...je na takovém vzestupu, nebo jak to říct, všichni nakupují kosmetiku, oblečení, auta, jedou na status. Nedávno si jedna spřátelené Korejka stěžovala, že mají u domu jen jedno parkovací místo a ona tím pádem nemůže mít auto. Říkala jsem jí, že ho tady přece vůbec nepotřebuje, ani to není ekologické. A ona "no, to máš sice pravdu, ale to je takové...no, takové evropské". Jako pobavilo mě to, ale vypovídá to dost.
Garfie Ale treba nektere podobne rysy ted taciĺna vykazovat kamoska. Patri do takove te lepsi prazske sorty, teda spis se provdala za nekoho, komu se povedla firma a patri mezi papirove milionare. A uz to jede. Starsi dcera na soukro zakladce v Aj, mladsi ted delala psychotesty aby mohla nastoupit do prvni tridy v 5,5letech. Miliony krouzku. Uz resi stredni a vysoke, idealne v zahranici. Jako rostu z ni, ne ze ne. Sama je desne frustrovana, jak to nikam nedotahla. Rozumej blba medicina a vlastni praxe.
Garfie myslím, že ty tam nevidíš průměrnej vzorek populace těch daných cizích států (Japonce nehodnotím). Přecejen dostat se do Japonska asi není jen tak, bude tam možná selekce na schopnější typy. To se podle mě týká hlavně těch (geniálních) Indů, možná i Číňanů, co znáš.
Co se týká toho počtu dětí, statistika je jasná (je to z toho článku, co jsem postovala na začátku dvě strany zpět). Takže my na tom s porodností taky nejsme kdoví jak, ale Korea výrazně hůř (píšou tam, že nejhůř na světě), Japonsko taky nic moc.
Jižní Korea má úhrnnou plodnost 0,75 – to znamená, že jihokorejské ženy během svého reprodukčního věku průměrně porodí 0,75 dítěte. Pro udržení stabilní populace je zapotřebí úhrnná plodnost na úrovni 2,1 dítěte na ženu.
Pro představu, úhrnná plodnost v Česku je přibližně 1,83, v USA 1,64, v Japonsku 1,34
Garfie Syn mi taky říkal, že studium na univerzitě bylo lehké a že japonští studenti nebyli lepší. Když dělali prezentace, tak studenti ze zahraničí je měli na vyšší úrovni, i když možná u Japonců mohl být problém s angličtinou. Starší syn studoval na jedné z nejlepších univerzit v Hongkongu, tak očekával, že studium bude náročné, a byl překvapený, že bylo snažší než v Praze.
já se u nás v práci těsně minula s Číňanem a ten říkal, že tolik makají, protože je u nich strašně velká konkurence a je těžké se prosadit, to by ukazovalo na to, že je to ne tak dávná záležitost, i když vzdělání (a peníze) tam měli asi prestiž vždycky.
Indických studentů jsem potkala několik, určitě to nebyli ti nejschopnější, přecejen naše univerzity nejsou žádnej top na světě, ale dostali se do zahraničí, takže úplně marný být taky nemohli. Přišlo mi, že velmi snadno zapadli do našeho tempa práce (což teda ve vědě není nikdy pomalý, ale s tím, co píše Garfie, se to nedá srovnat).
Anema my mame par indu lekaru a jsou dost...no takovi na pohodu. Z tech cizinci tady maji urcite nejvetsi tah na branku Arabove, jmenovite Palestinci. Vsichni co znam jsou nesmirne pracoviti a cilevedomi, v dobrem. Ale porad to je maly vzorek a lokalni nemocnice no.
Reakce na continuity:
Tím nechci nijak zlehčovat to, že pulka Evropy, kromě některých profesii, jede na worklife balance, já když vidím občas ten Twitter (hlavně se nepředřít), tak si myslím, ze to nás taky jednou dožene.
k tomu mám druhý zajímavý článek, co se sem hodí k tématu, protože mě nedávno zaujal. Je to teda už starší rozhovor (z podzimu 2024), ale kdo jste nečetli, doporučuju (protože s ním v mnoha věcech souhlasím 
):
(mělo by to být přístupné pro všechny, ale pokud ne, ozvěte se, odemknu).
Reakce na Garfie:
Víš jak je to egyptský přísloví...K dítěti do tří let se chovej jako ke králi, od tří do čtrnácti jako k otroku a od čtrnácti jako k dospělému.....Myslím, že na tom něco je, akorát toho nejsem schopna.
mně by na tom zajímalo, jak takovej král přistoupí na to, že je otrok a pak hlavně, jak se otrok najednou dokáže chovat dospěle .
